Ve dnech 12. a 13. ledna budeme moci, každý z nás, opět po pěti letech v naší vlasti, jít volit prezidenta České republiky. Je to velmi významná možnost rozhodnutí, které bychom si měli vážit a umět ji využít. O jaké rozhodnutí půjde tentokrát? Odpověď je vážná a jednoduchá zároveň, přece zda z devíti kandidátů vybereme toho, kdo není demokrat jen slovy, ale také činy.
Máme dost vlastních starostí a sotva jsme si popřáli vše nejlepší do nového roku, stojí Evropa před další hrozbou. Nejen migrační vlna z islámských států totiž může brzy zesílit. Takový nápor by se již nemusel České republice vyhnout. Karty jsou však již rozdávány. Žel, teď bude záležet především na tom, jak onu hru rozdají v USA, kterým se klid někde ve světě nehodí.
Jedním z hitů sestřihů vyjádření politiků po loňských volbách do sněmovny se stala řeč Lubomíra Zaorálka z ČSSD na téma, že by občané měli číst volební programy politických stran a hnutí. Jeho rozverný apel „Lidé, čtěte“ po volebním debaklu alespoň pobavil. Pro nadcházející první kolo prezidentských voleb ho mnozí ale stěží využijí.
Parlamentnilisty.cz: Tomáš Halík řekl: "Dát hlas pro Zemana bych považoval za těžké morální provinění proti zájmům naši země." Dle něj Zeman naší společnost svým chovaným táhl dolů a rozeštvával, vazně poškozoval politickou kulturu i pověst země v
Nikdo není dokonalý, Miloše Zemana nevyjímaje. Leccos je zřejmě opravdu jen vynucený manévr. „Aby nám ho nezabili,“ jak říkává jeden koumák. A leccos si pan prezident prostě „vzal do hlavy“.
Popravdě si nejsem jist, zda jsem následující retropohádkovou vzpomínku v minulosti už v té či oné podobě nepsal, protože pohádkové Vánoce jsou tu rok co rok a naše paměť rok co rok víc a víc strádá. Ale pokud ano, už to nějaký ten rok bude a opakování přece bývá matkou moudrosti.