Vláda Petra Fialy vede naši zemi do chudoby. Problémy nás, obyčejných lidí, nikdo neřeší. Náš hlas nikdo neslyší. Naše názory nikoho nezajímají! Naše budoucnost je jim ukradená! A jejich rady: Nemáš na jídlo – nejez! Nemáš na nájem – táhni pod most! Nemáš na plyn – zmrzni. Nemáš na léky – umři. Politika potřebuje restart. Každý člověk má právo na důstojný život. Ale strachem nic nezměníte. Doma vás nikdo neuvidí. Mlčení nikdo neuslyší. Přijďte a buďte vidět. Přijďte a buďte slyšet. Přijďte. Jde o život!
Pod tímto mottem se konala v sobotu demonstrace levicové koalice politických stran Restart pro Brno na brněnském Moravském náměstí pod jezdeckou sochou Odvahy, znázorňující moravského markraběte a císaře římského Jošta Lucemburského.
Lídr kalice Restart pro Brno Martin Říha (KSČM) vyjádřil v projevu nespokojenost s politikou české vlády, která se stará hlavně o mezinárodní záležitosti a nikoliv o potřeby svých občanů, kterým klesá životní úroveň. Prudce rostoucí ceny nemají z čeho hradit, což není normální! Pomoc Ukrajincům decimuje státní rozpočet, dodávky českých zbraní do této země prodlužují tamní dvoustranný krvavý válečný konflikt. »Jsme proti zbrojení, jsme pro mírové řešení diplomatickými prostředky,« zdůraznil Říha a pokračoval: »Vláda nám radí jak přežít příští zimu - máme si koupit dva svetry ztlumit topení, nejezdit výtahem, sprchovat se jen velmi krátce, prý abychom tím nepodpořili Putina a porazili Rusa.«
Současní mocní zodpovídají za to, že dál zadlužují tento stát a zemi na rozdíl od svých předvolebních prohlášení vůbec neprospívají. Navíc připravují tzv. náhubkový zákon. Tzn. kdo nesouhlasí s touto vládou, je označen za "ruského švába," kterého je nutné likvidovat a trestat. Po takové demokracii lidé v roce 1989 nevolali, takovou ji nechtěli. »Chystaná totalita bude daleko horší, než tenkrát. Čím dříve tato vláda skončí, tím líp,« podtrhl Říha. »Takové politice je třeba říct razantně: Dost!« dodal.
V sobotu šli Sudetští Němci, jejich potomci a příznivci tzv. Pochod smíření z Pohořelic do Brna. »Sudetští Němci byli vysídleni podle mezinárodních dohod. Tři sta čtyřicet tisíc obětí německé okupace naší země, kdy do brněnské nacistické věznice Kounicovy koleje se chodili brněnští Němci dívat na popravy českých vlastenců za vstupné jako do kina, si zaslouží trochu úcty! A omlouvat se za to by se měli jiní, nikoliv my,« uzavřel Říha.
Historička Anna Štofanová přiblížila posluchačům na náměstí zážitky z let po 2. světové válce, kdy se mnoho let neobešla rodinná oslava bez vzpomínky na to, jak se chovali za protektorátu brněnští Němci. Jak jsou členové rodiny šťastni, že byli osvobozeni Sovětskou armádou a že Postupimská konference Spojenců dohodla odsun brněnských i Sudetských Němců z našeho území. A to za činy, které vykonali před i v době trvání nacistické okupace ČSR. »Byli to ti, kteří podobně jako dnes Sudetoněmecký landsmanšaft, volali po návratu do své německé vlasti, do říše. Když byli dle dekretů prezidenta republiky Eduarda Beneše odsouváni do Rakouska či Německa, volali: My se vrátíme! Stále plánují návrat a získání majetku zrušením tzv. Benešových dekretů, které jsou pevná součást českého právního řádu. Podporují je v tom čeští představitelé Brna i kraje, což je provokace proti občanům naší země, proti vlastencům se snahou vštěpovat mladé generaci Čechů do povědomí, že se tady stala Sudetským Němcům křivda. Není to pravda ani náhodou! I já jsem měla být obětí rasistických čistek. Vlastenci si uvědomují, že naše země je v ohrožení. Není suverénní ani demokratická. Máme asociální vládu, která zájem o své vlastní občany řadí až za zájmy světových mocenských sil, kterým se poníženě podřizuje. Občané za to v zářijových komunálních volbách vystaví pětikoalici vysvědčení. Pro dnešní dobu je důležité, aby se občané v tomto úsilí spojili,« uvedla Štofanová.
Jiří Jaroš Nickelli je pozůstalý z rodiny, kterou těžce poškodili Němci, kterým se říká sudetští. »Ve skutečnosti to byli českoslovenští Němci. Podle Norimberského soudu měli většinovou vinu. Jejich udání dostala do plynu v Osvětimi dva mé strýce a třetí strýc přišel o hlavu 20. února 1945 na Pankráci gilotinou, kterou tam dnes vystavují. Brněnské Němky s dětmi chodily do dvora brněnských Kounicových kolejí na popravy českých vlastenců zastřelením nebo oběšením jako do divadla za vstupné tři říšské marky nebo 30 protektorátních korun. A když byly odsouvány, křičely na Čechy: My se vrátíme a budeme dláždit ulice českými lebkami! Kdo se omluví Čechům za způsobená příkoří? Nebo mě za zabití mých tří strýců a dědečka, kterého zabilo gestapo? Další strýc byl vězněn ve Vratislavi a jako jediný z příbuzných válku přežil,« vyložil pohnutou rodinnou historii Jaroš Nickelli.
Jako historik doplnil, že před 2. světovou válkou žilo v ČSR 3,2 milionu Sudetských Němců, Čechů bylo 6,5 milionu, Slováků 1,9 milionu, Rusínů 416 000 dále 75 000 Poláků atd. Vyznamenání od Hitlera za rozvrácení ČSR a uloupení českého pohraničí v r. 1938 dostalo 1 162 617 Sudetských Němců, tedy vůdce ocenil každého třetího z nich!
Fotogalerie
