Manipulátoři veřejným míněním a také současná tvořící se koalice, když to řeknu lakonicky - tak když se JIM to hodí, ohánějí se účelově Ústavou ČR tak ukrutně, že si u toho jsou ochotni klidně třeba i rameno vykloubit. Zvláště, jde-li o vystavení pomyslné červené karty prezidentu republiky. Svědky jsme toho byli kolem aktivace čl. 66 Ústavy a téhož jsme svědky i po té, co v novém kabinetu hlava státu odmítá navrhovaného ministra zahraničí. Miloš Zeman ví přesně PROČ. Petru Fialovi nehází nijak klacky pod nohy, jak referují proamerická a protihradní média, včetně těch tzv. "nestranných" veřejnoprávních - České televize a Českého rozhlasu.
Část novinářů se vůbec neštítí a vstřícně hltají každé slovo zejména ústavního právníka Jana Kysely a dalších, kteří si přiloží polínko pod oheň, aby založili požár.
Kyselovy myšlenky jsou vskutku pozoruhodné - "Pokud Zeman nejmenuje ministra, může ztratit úřad, i když se uzdravuje" ... nebo ... "Co může dělat Fiala s trucovitým prezidentem?" K partě sudích, snažících se tasit onu červenou kartu, se ale připojují i jiné známé firmy, reprezentující cizí zájmy. Třeba politolog a lidovecký poslanec v předminulém volebním období Ivan Gabal. Ten pro změnu kárá hlavu státu, že výhradami k Lipavskému popírá výsledky voleb ve snaze shodit koalici. Lipavský, mimo jiné zvolen nebyl. Přitom oficiálně ještě jméno Petra Fiala žádné neřekl, nevím, proč všichni spekulují, jen aby se mohli o prezidenta nějak negativně otřít.
Aktivní převelice jsou rovněž samotní tzv. novináři, z nichž někteří volí i výhružnější nótu... - viz. lidovky.cz: "Zeman vs. Lipavský? Bojištěm jsou i ambasády, hradní veto může zbrzdit jmenování padesátky velvyslanců."
Takto pokračovat bych mohl takřka donekonečna. Věc se však má jinak. Jak jsem již předeslal v úvodu, jim nejde o Ústavu ČR. To jsou jen vzletné řeči, znějící paradoxně od těch, kteří ji sami soustavně porušují, třeba právě v kauze čl. "66" či v případě nesouhlasu Zemana s novým šéfem rezortu diplomacie (nikdo jiný podle všeho nepřipadá v úvahu), a berou si ji do úst jen v případě, když se to hodí. Co na tom, že ústavu znásilňují, oni se přece neštítí ničeho.
Ve slušné společnosti by vždy mělo jít o dohodu navrženého předsedy vlády a prezidenta. Dovolím si citovat č. 62 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. tedy Ústavy České republiky, Prezident republiky podle tohoto článku v písmenu a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, v písmenu d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.
Ten citát, zvlášť písmena a) plus d) uvádím záměrně. Aby si tady někdo nevykládal ústavu manipulativním způsobem. O vládě jako o celku prezident rozhoduje jen je-li odvolána, protože ztratila důvěru Poslanecké sněmovny nebo pokud sama podala demisi. Kdežto u nově tvořící se vlády jedná prezident vždy o každém jméně zvlášt, byť vždy na návrh designovaného předsedy vlády.
Navíc... pokud jde opravdu o Jana Lipavského, jeho nominaci na zmíněný post považuji za urážku důstojnosti většiny diplomatického sboru. Představte si šéfa resortu, který ani nemá patřičné vzdělání, a už vůbec ne relevantní znalosti a zkušenosti v oblasti diplomacie. Vždyť skuteční diplomaté, kteří nejen hovoří několika jazyky, znají historii a jsou často nositeli nejen akademických titulů před jménem, ale i akademických hodností za jménem, těžko budou s patřičným respektem přijímat úkoly od někoho, který o jejich práci ví, diplomaticky řečeno jen velmi, ale opravdu velmi málo.. Nestačí jen kopírovat americké zájmy. Je zapotřebí jasně formulovat český národní zájem, což jsem od něho nikdy nečetl ani neslyšel.
Že se proti Lipavskému prezident ohradil, je pro tuto zemi jenom dobře. Díky za to, pane prezidente. Pokud jsem si něco přečetl, tak má ve své minulosti na svědomí docela dost věcí k vysvětlování. Před pár lety dosti razantně prosazoval konání Sudetoněmeckých dnů v České republice. Podporoval bývalého šéfa BIS Michala Koudelku, u dodnes nevyjasněných aktivit v zatím nežalované kauze Vrbětice. V minulém volebním období se silně angažoval v dukovanském tendru. Je jedním z autorů pozměňovacích návrhů k tzv. lex Dukovany, které umožnily vyřadit Rusko a Čínu z jaderného tendru na výstavbu nových bloků, a tak ho výrazně prodražit na úkor českých daňových poplatníků. Ono asi z cizího krev neteče, ale elektřina už je u nás i tak dnes zatraceně drahá. A pro mne je nepřijatelná jeho neznalost naší národní historie, když dosti hlasitě podpořil odstranění sochy maršála Koněva v Praze 6.
Proč tak horlivá aktivita proti prezidentu Zemanovi, je nabíledni. Nová vláda přichází s úkolem jasným nade vší pochybnost - zbavit Českou republiku i těch posledních zbytků státní suverenity a národní svébytnosti a dokonat dílo zkázy, započaté omluvou prezidenta Václava Havla sudetským Němcům. Ta paralela je viditelná na první pohled a Miloš Zeman je tím posledním z oficiálních ústavních činitelů, kterého se ještě nepodařilo odstranit. Hladové hyeny cítí oslabenou kořist, ale nezapomínejte, že i ta se může bránit.