Tenhle sloupek britského komunistického deníku The Morning Star pokládám za dobrý komentář k pádu Bohemia Energy a následnému prudkému růstu cen energií. (pozn. překl.)
Energetická krize ovládá titulky zpráv už po celé týdny. Příběh o tom, co to znamená a jak se z toho poučit, už dostává jiný směr.
Nejzarytější linií části sdělovacích prostředků i politické reprezentace (v Británii; pozn. překl.) je, proč jsme neměli opouštět Evropskou unii - navzdory skutečnosti, že Evropa právě zakouší úplně stejnou krizi. Jako obvykle se nedokázali dostat k jádru věci - nebo jej vědomě, aktivně skryli. Tento nedostatek energie a zvyšování cen jsou jen dalším příkladem všeobecné krize státně monopolního kapitalismu v Británii. Zprivatizovaný energetický trh funguje právě tak, jak jsme očekávali.
Mýtus, že existuje volná soutěž, je všudypřítomný, ale to neznamená, že je pravdivý. Trhu dlouhodobě dominuje „velká šestka“, která využívá svého postavení k určování cen a vytlačování konkurentů. Využívají této krize k potírání menších dodavatelů a jejich zákazníků. Ale také mají tu drzost vykřikovat sprosťárny o štěstí a trvat na tom, že tito noví zákazníci poškodí zisky. Požadují, aby vláda zakročila a pokryla náklady, ať už prostřednictvím přímých dotací nebo zrušením cenových stropů, aby mohli ještě více ždímat z pracujících lidí.
Ani na okamžik se neobjeví náznak, že by energetičtí korzáři dokázali absorbovat náklady nebo - nedej bože - alespoň na okamžik snížit svůj zisk. Není ani zmínky o tom, že tyto monopoly vyplácely akcionářům po léta masivní dividendy nebo že jejich ceny za posledních 20 let vzrostly v průměru o čtyřnásobek míry inflace. Ofgem, údajný regulátor, samozřejmě není nikde k vidění. Je to jen fíkový list pro monopolní kontrolu a vládní podporu.
To vše má skutečný dopad na životy pracujících lidí. Analytici předpovídají růst cenových stropů v rozmezí 400 až 800 liber (cca 12-24 000 Kč; pozn. překl.). Pro pracující lidi je to značná suma peněz, volba mezi topením a jídlem.
Kde je vládní zásah na ochranu pracujících lidí? Kromě zvýšení daní a Národního pojištění a snížení všeobecných úvěrů je to další útok na pracující lid, aby zaplatil krizi, kterou jsme nezavinili. Další přesun bohatství z dělnické třídy do monopolů. Jednou rukou berou pracujícím a druhou štědře rozhazují z velkého byznysu. A nezapomínejme, že jde také o tytéž firmy, které Británii nadále spojují s výrobou energie, vypouštějící uhlík.
Tato zpráva přichází ve stejném týdnu, kdy britská vláda vyhrála soudní spor s Greenpeace, aby ochránila povolení k těžbě ropy v Severním moři, které udělila společnosti BP při vrtech u Aberdeenu.
Vidíme, kde leží jejich priority. Tváří v tvář chaosu a využívání soukromého monopolu je racionální odpovědí požadování veřejné demokratické kontroly a plánování - energetický sektor pro potřeby veřejnosti, nikoli pro lačnost soukromníků. Což bude životně důležité, pokud se Británie pokusí o přechod k zelené energii a o bitvu s klimatickou nouzí a bude chtít splnit mezinárodní závazky.
Energie je ideálním sektorem k vedení výzev ke znárodnění. Lidé se nestarají o to, kdo poskytuje elektřinu či plyn proudící do jejich domovů, ale jen o to, aby byly dostupné a zelené. A co je důležitější, vědí až příliš dobře, jak bezohledně energetické firmy po desetiletí vykořisťovaly pracující lidi a některé z nejzranitelnějších.
V posledních letech bylo dosaženo částečných úspěchů v boji za opětovné znárodnění železnic, a tento boj pokračuje. Stejně jako tento boj, i boj za veřejně vlastněné a demokraticky řízené energetické odvětví je neoddělitelně spojen s bojem za záchranu planety a musí čerpat z moci a vitality tohoto hnutí.
Teď je čas rozšířit bojové linie. Kapitalismus ukázal, jaké jsou jeho priority. Řekněme lidem, co dokáže veřejné vlastnictví.
Redakční sloupek deníku The Morning Star, 7. října 2021
překlad Vladimír Sedláček