Pátý ročník Brněnského odborného semináře se uskutečnil v sobotu na téma "Socialismus nebo barbarství - současná levice, charakter a možnosti."
Josef Skála konstatoval, že KSČM je nyní v krizi a kritikům současných poměrů ve straně nebylo umožněno udělat změny v jejím vedení před nadcházejícími volbami. Zmínil nápad udělat mimořádný sjezd KSČM týden po volbách. K obnově radikálně opoziční síly této strany a odbourání toho, co už nevyhovuje potřebám, by neváhal postavit do vedení sotva třicetileté komunisty.
Už proto, že nadnárodní kapitálové korporace potřebují prosadit u pracovní síly minimální mzdu a práci jen pro ty, kteří tzv. drží hubu a krok. Postupně ukrajují proletariátu díly z dřívější svobody. Mladí jsou už většinou vykořeněni z národního a vlasteneckého cítění, dostávají výchovu a vzdělání dle směrnic EU k výkonu požadované pracovní síly. Starší generaci se zkušenostmi mladí nevěří. Tváří se suverénně a jsou přístupni jen názorům, podávaných jazykem této generace. Nikoliv způsobem stranického vzdělávání či neúčinného zapšklého přesvědčování způsobem před dvaceti roky.
Skála apeloval na hledání široké spojenecké síly všech, kteří nejsou spojeni s kapitálem, fašismem a nacismem. KSČM musí být přitom nejradikálnější vykladač národních zájmů (tj. vztahu k výrobní prostředkům), bude spolupracovat se všemi z české opoziční scény, kteří prosazují naše národní zájmy. KSČM odbourá ze spolupráce vše, co je špatné při součinnost vůči tlaku nadnárodního kapitálu na pracující, kteří nevlastní výrobní prostředky. Budoucí sociálně spravedlivější společnost mohou představovat veřejnosti lokální fankluby.
Věra Klontza-Jaklová zdůraznila, že komunistické straně zoufale chybí praktická teorie i stranické vzdělávání. Lidstvo už globálně ovlivňuje svou činností zemský ekosystém a je potřeba, aby v něm přežilo a společnost se změnila. Jaklová uvedla, že když lidé vidí, že něco nefunguje, drtivá většina osob stále opakuje totéž, ale nenachází východisko. Jen menšina hledá cestu z bludného kruhu, je však podrobena kritice většiny s tvrzením, že to takovým novým způsobem to dělat nejde, stačí jen donekonečna zlepšovat dosavadní staré způsoby. Jde o střet zájmů vládnoucí elity a pracujících složek společnosti, který spěje ke kolapsu nadnárodního státního monopolního kapitalismu. Ten vykořistuje lidi i přírodu. Lidé se umějí navzájem vyhubit i jinak - jadernou válkou.
Jako archeoložka Jaklová upozornila, že lidské společnosti se v dějinách dostávaly z krize tím, že rezignovaly na starý systém a vstoupily do systému nového, ve kterém přijaly nové myšlenky svého rozvoje. Jediná cesta k nápravě je lidové hnutí v čele s uvědomělou menšinou, nikoliv parlamentalismus. Jde o třídní boj za zájmy těch, kteří nejsou spojeni s kapitálem. Proto třeba ČSSD se snaží zabalit marketingovými pokusy zoufale nefungující věci do nového obalu, aby se udržela v parlamentu ČR a mohla koexistovat s kapitalismem. Taková politika voliče netáhne a má málo příznivců.
Radim Valenčík se zabýval pestrou paletou výkladů pojmu levice, které se snaží o společenskou rovnost lidí. Tedy prosazování pokroku, který slouží svobodně všem bez utlačování druhého jedince, nikoliv k podnikání a zisku firem.
Karel Klimša velmi postrádá teoretickou a ideologickou práci mezi lidmi. Vládne liberlismus, pragmatismus, multikulturalismus. A to vše dohromady někteří z hlouposti nazývají neomarxismem. Mdlé vedení strany a poslanecký klub připustily jen nepatrnou obměnu. Chybí jasné vymezení, zda evropská levice a to, co přichází z EU a Strany evropské levice, je přínosné nebo devastující. Porovnávání současnosti se socialistickou minulostí přináší pro teoretickou práci obrovské množství námětů.
Petr Hampl vyložil obsah své knihy Prolomení hradeb. Konkretizoval, že český národ byl v 70. a na počátku 80. let minulého století na vrcholu národního života co do vzdělanosti a rovoje osobnosti. Pak nastal ve společenském životě úpadek. Dosud názorově jednotná společnost např. na rodinu, na budoucnost, na národ se rozdělila. Podnikatelé dnes mají na to absolutně jiné názory, než dělníci. Nelze proto řešit např. jejich bydlení a jiné palčivé problémy. Mladí lidé mají dnes jiné zájmy a priority, než jejich rodiče či prarodiče a v názorech jim nevěří.
Pavel Posolda jako projektový manažer vyložil, že současná politická levice v ČR i v cizině je velmi pestrá. Sto padesát nejbohatších českých rodin se vydělilo z normální společnosti. Protože většinanejbohatších si kapitál sama nevytvořila, ale pouze jej zdědily, nemá ke kapitálu vztah. V Evropě už není do čeho peníze investovat, proto nashromážděný kapitál ztrácí svoji hodnotu. Když třeba prodají nějaké nemovitosti, nevědí co s utrženými penězi. Také české domácnosti mají z bankách v ČR uloženy tři biliony korun. Domácnosti s nimi nehospodaří, slouží elitní skupině bankéřů a kapitalismu zisku.
Fotogalerie
