Tak vážná situace nikdy nebyla

30. 5. 2021

Ústřední výbor KSČM v sobotu rozhodl, že mimořádný sjezd, na kterém by strana ještě před říjnovými sněmovními volbami zvolila nové vedení, se neuskuteční. ÚV také jednal o stranické anketě ohledně možnosti vyslovení nedůvěry vládě, odmítl revokovat usnesení 11. zasedání ÚV KSČM ohledně kandidátky v Ústeckém kraji nebo doporučil KV Vysočiny zabývat se znovu složením kandidátky.

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, který chce komunisty dovést až k volbám, po jednání novinářům řekl, že žádost byla motivována snahou o co nejlepší přípravu na volby. »Nakonec jsme se shodli, že příprava je dostatečná a má dynamiku a že sjezd nebudeme organizovat,« uvedl. Sjezd strany s volbou nového vedení se tak uskuteční až v listopadu, tedy po volbách.

»Většina členů ústředního výboru je přesvědčena, že je důležitější se soustředit na práci navenek a vnitřní záležitosti strany můžeme řešit až po volbách. To je podle mého soudu ten nejzákladnější vzkaz, který většina ÚV dala těm, kteří si mysleli, že je potřeba řešit vnitřní poměry ve straně,« řekl Filip k rozhodnutí ÚV KSČM. Filip před novináři poukázal na článek 67 stranických stanov, kde stojí, že mimořádný sjezd musí svolat ÚV KSČM nejpozději do dvou měsíců na žádost nejméně třetiny okresních výborů, třetiny krajských výborů nebo nadpoloviční většiny členů ÚV KSČM. »Byla splněna pouze podmínka jedné třetiny okresních výborů, které o to požádaly,« řekl Filip.

»V tuto chvíli platí termín po podzimních volbách v listopadu,« konstatoval po jednání první místopředseda ÚV Petr Šimůnek. »Já to beru tak, že pokud jedna třetina okresních výborů požádá, sjezd by měl být,« uvedl. Přiklonil se ale k Filipovu názoru, že ÚV je suverén.

Šimůnek před zasedáním řekl, že vyměňovat stranické vedení krátce před volbami považuje za obousečné. »Jedni říkají, že je špatné měnit vedení v tuto chvíli, a druzí říkají, že to může být impuls pro veřejnost, protože strana třeba omladí, přijdou lidé, kteří tomu vdechnou trošku jinou náplň.« Nevyloučil, že i mladší lidé by díky příchodu mladších členů vedení mohli KSČM volit.

Ještě před úvodním vystoupením předsedy ÚV KSČM byl do funkce člena VV ÚV KSČM zvolen Ivan Hrůza. Stanovisko, se kterým seznámil místopředseda ÚV Stanislav Grospič, přinášíme ve spodní části této stánky.

Filipův projev měl několik zásadních tematických okruhů – kromě vnitrostranické situace i aktuální mezinárodně - politickou situaci a stranickou anketu ohledně možnosti vyslovení nedůvěry vládě.

»Tak vážná situace nikdy nebyla! Nikdy od vzniku samostatného československého státu, v období České republiky ani Československa, neexistovala situace nepřátelství k Rusku nebo Sovětskému svazu. Česká republika nerozhoduje suverénně. Vláda hájí cizí zájmy, to se naposledy dělo za protektorátu. Povedlo se opět uvést v život starou Bismarckovu doktrínu, která hovoří o tom, že slovanské státy je třeba štvát proti sobě, aby nezískaly na síle. Opravdu hrozí válečný konflikt.

To, že nemáme důvěru ve vládu, je fakt. My jsme museli vypovědět dohodu o toleranci, protože se některé její body nenaplnily. Ale nejsme politickou stranou, která by chtěla čtyři měsíce před volbami vyvolat chaos a oslabit hlas ČR v rámci EU.

Musíme jasně říci, co znamenalo, že jsme v roce 2018 vládu podpořili, čeho jsme dosáhli, i to, proč jsme toleranci vlády ukončili. To se nám zatím vysvětlit podařilo. Protože jsme ukázali, že umíme prosadit věci jako posílení sociálního systému, zvyšování mezd i růst ekonomiky. Starali jsme se, aby část ekonomiky přešla zpět do veřejného sektoru, a nepřipustili jsme jeho další privatizaci. Teď musíme mluvit hlavně o tom, čeho chceme dosáhnout v budoucnu. Jsem přesvědčen, že KSČM je schopna být hegemonem české levice, ale musíme jít všichni jednotně,« řekl Filip. Tím se dostal k dalšímu stěžejnímu tématu mimořádného jednání ústředního výboru.

Pro, proti, odejít, nebo zdržet se?

ÚV se shodl na tom, že anketu dokončí v pondělí odpoledne. Nejpozději na středu 2. června Filip svolá výkonný výbor, možná on-line, aby nejpozději ve čtvrtek 3. června měl doporučení pro poslance, jak se při hlasování zachovat. Ve hře jsou podle Filipa všechny varianty. Potvrdil, že je domluven na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Měla by se uskutečnit začátkem týdne. Současná vláda podle Šimůnka podporu KSČM nemá, ale záleží na vyslovení okresních organizací pro úterní nebo středeční jednání VV.

»K vyjádření toho, jak se zachovat k vládě, která ztratila naši důvěru, mají okresy čas do pondělka. Některé čekají právě na naše jednání ÚV a chtějí toto téma otevřít. Já jim vysvětlím všechny varianty i svá jednání s premiérem a prezidentem. Ve hře jsou všechny čtyři varianty: být pro, proti, odejít ze sálu, nebo zůstat a zdržet se hlasování. Naše stanovisko, které bude samostatným názorem suverénní strany, bude opřené o jejich doporučení.

Chodí mi rozhodnutí městských výborů a okresních výborů strany a musím říct, že zatím nezaznamenávám žádný náznak toho, že by KSČM měla pozitivně hlasovat proti vyslovení nedůvěry. Názory oscilují mezi tím nechat vládu s důvěrou, případně udělat nějaký krok, který nás oddělí od navrhovatelů, tedy od pravice.

Myslím si ale, že situace, tak jak je zpolitizovaná, ukazuje, že obava z agresivní politiky české pravice – zejména těch dvou bloků, tedy koalice SPOLU a Pirátů se STAN – je pro lidi nepříjemná. Nepřejí si takový styl politiky, kde místo projednávání zákonů tady máme náhradní témata, která vnášejí do schůzí, ale nijak neřeší konkrétní problémy.

Nemyslím si, že nám uškodí případný odchod ze sálu nebo zdržení se. Lidé uvidí, že jsme se oddělili jak od vlády, tak od pravicové opozice. Dohoda o toleranci nebyla naplněna a my jsme ji vypověděli. Nabídky na jednání z ANO a ČSSD ale samozřejmě jsou. Ale spíš k jednotlivostem schůze Sněmovny. To koalice SPOLU ani Piráti se STAN s námi vůbec nejednají – ani o návrhu na vyslovení nedůvěry. Když tedy nechtějí naše hlasy, tak my nemáme žádný důvod podpořit jejich návrhy,« řekl Filip.

Více na stranu, méně na sebe

O těchto třech tématech byly většinou příspěvky v první diskusi. Byla obsáhlá, konstruktivní, ale občas, jak se tak u diskusí stává, bohužel i osobní. Vystoupilo postupně 28 řečníků – Lubomír Štěpán (OV Hradec Králové), Tomeš Vytiska (Jindřichův Hradec), Ivan Hrůza (Praha 6), Karel Klimša (Frýdek-Místek), Bohumil Moravec (Most), Jiří Dolejš (Praha 10), Martin Říha (Brno), Josef Švarcbek (Tachov), Leoš Król (Jeseník), Jana Pilařová Honsová (Chomutov), Dagmar Truxová (Praha-západ), Václav Ort (Jičín), Josef Bohatec (Svitavy), Marta Semelová (Praha 4), Jaromíra Valder Jakubcová (Ostrava), Helena Petříková (Vsetín), Jiří Šír (Děčín), Milan Krajča (Praha 3), Ivan Bělohlávek (Chrudim), Miroslav Kavij (Klatovy), Soňa Marková (Náchod), Petr Braný (České Budějovice), Pavel Kováčik (Třebíč), František Švarc (Kolín), Stanislav Grospič (Mladá Boleslav), Miroslava Moučková (Praha 7), Miloslava Vostrá (Kladno) a Viktor Pázler (Praha 1).

Hezký vzkaz tlumočil od své maminky Jan Navrátil (Hodonín): »Myslete více na stranu a méně na sebe!«

Druhý diskusní blok byl věnován kandidátním listinám, tady byly příspěvky o něco osobnější a útočnější.

Začít psát budoucnost

Relativně nejklidnější diskuse proběhla v bodě Různé. Petr Žáček (Domažlice) přiblížil nelehkou situaci v knihovně Miloslava Ransdorfa: »V poslední době je existence knihovny ohrožena. Pomalu docházejí síly a zdroje na pravidelné platby nájmu prostor knihovny o rozloze cca 200 m2. V době, kdy jsem byl členem VV ÚV KSČM, jsem žádal, aby tato knihovna byla začleněna do Institutu české levice a z jeho prostředků byl hrazen alespoň nájem prostor. Knihovna Miloslava Ransdorfa obdržela výpověď z nájmu prostor a 50 tisíc svazků jeho knih plus další svazky Františka Kovandy (pracovníka regionálních dějin na ÚV KSČM) čekají na svůj neslavný osud. Začátkem června hrozí, že bude majitelem objektu na náklady Heleny Ryšavé knihovna vystěhována a skončí na nejbližší skládce, či ve spalovně…«

ÚV proto uložil prvnímu místopředsedovi P. Šimůnkovi, aby urgentně vyvolal jednání se Vzdělávacím centrem a knihovnou M. Ransdorfa o budoucnosti knihovny M. Ransdorfa.

Europoslankyně Kateřina Konečná připomněla web ksc100let.cz, který připravila Komise mládeže ÚV KSČM. »Velké poděkování patří všem, kteří se pod vedením Petry Prokšanové podíleli na přípravě podkladů a shromažďování materiálů pro tuto stránku a napomohli tak k jejímu spuštění. V úvodu tohoto webu je napsáno něco, co je vlastně i zhodnocením současné situace: Komunistické hnutí kráčelo složitými cestami. V minulosti prošlo světlými dějinnými okamžiky, bohužel ale i těmi temnými, na které je účelově upřena veškerá pozornost. Cílem těchto stránek je připomenout především to dobré, na co my – lidé můžeme s hrdostí navazovat. Sto let jsme společně psali dějiny. Je na čase začít psát budoucnost!« uzavřela Konečná.

Autor: 
zmk
Zdroj: 
ihalo.cz