Jeden z dopisů občanů, kteří zažívají, co znamená "nebýt potřebný" v kapitalismu.
Je mně nyní 53, moje vzdělání je vysokoškolské technického směru, konkrétně chemické - Technologie anorganických výrob. Moje praxe je téměř 15 let jako projektant, technolog a technik v jednom velkém závodě vyrábějícím auta tady na Severní Moravě. A již druhý rok se marně snažím získat práci.
Personalisté, manažeři a majitelé firem už pomalu třetí rok doslova ječí do sdělovacích prostředků, že nemají lidi a že je nabírají horem dolem, ale když se těmto lidem ozve někdo jako já, zájemce o práci vyššího věku, tak je najednou plno problémů. Volné místo je najednou obsazeno nebo bylo zrušeno nebo se výběr posunuje o měsíc, takovéhle a spousta dalších výmluv mají najednou personalisté a manažeři. A to je jen ten lepší případ, že mně odpoví. Obvykle personalisté můj životopis bez odpovědi házejí do koše. Toto chování firem k uchazečům vyššího věku jako jsem já je tak jednotné, že podle mně je systematické. Firmy systematicky ignorují a bojkotují zájemce o práci vyššího věku. Takových lidí jako já, kteří mohou doslova od druhého dne pracovat, stačí jen ochota firem tyto lidi přijmout, je podle mně na ÚP desítky tisíc, možná až 100 tisíc. Stát tímto bojkotem firem tak přicháží o velké peníze. Mimo zbytečně vynaložené dávky a podpory jsou to potom ztracené daně a odvody z práce těchto lidí, dohromady podle mně to činí desítky miliard.
Firmy to dle mého názoru dělají hlavně proto, protože než zaměstnat staršího nezaměstnaného zájemce o práci, je pro ně ekonomicky výhodnější volná pracovní místa nechat nějakou dobu neobsazená a poté je kvůli mzdovým nákladům a ochotě vykonávat jakoukoliv práci, kterou poručí šéf, obsadit buď mladými absolventy technických oborů nebo dovezenými odborníky třeba z Ukrajiny. Které firmám zdarma, neboli na státní útraty a velice ochotně "na požádání" dodává současná vláda.
A měl jsem možnost přímo na vlastní oči nahlédnout "pod pokličku" firemních manažerů a personalistů a vidět, jak konkrétně ignorování a bojkotování lidí dlouhodobě nezaměstnaných na ÚP firmy dělají. 1 června jsem se zúčastnil konference pořádané tady místní moravskoslezskou pobočkou Agentury pro technologický rozvoj (TAČR) v hotelu Clarion, pro tyto firemní personalisty a manažery, zaměřené na získávání pracovních sil pro firmy v Moravskoslezském kraji. Ani jedno z vystoupení přednášejících se netýkalo možnosti přijmout do zaměstnání lidi evidované na ÚP. Pouze toho, jak získat a přitáhnout k technice co nejvíc absolventů a jak nejsnáze dovážet zahraniční pracovníky, konkrétně ty Ukrajince.
O lidech v evidenci ÚP ale mluvili přednášející opakovaně a to jen výhradně v souvislosti, že nezaměstnaní lidé evidovaní na ÚP jsou všichni pro zaměstnávání nevhodní, neschopní, že je zaměstnávat nelze a že se firmy těmi lidmi vůbec nemají zabývat.
Neboli já v tomto vidím cílenou propagandu některých firem a jejich personalistů a manažeřů přesvědčit a přimět firmy jednotně jako celek odepsat nezaměstnané evidované na ÚP z pracovního procesu. A udělat z toho pravidlo, aby tito nezaměstnaní nepřicházeli v úvahu jako možná alternativa pro státním školstvím a na státní útraty navíc "vyrobené" absolventy s technickým vzděláním nebo ty dovezené Ukrajince.
Na konferenci taky byla účastna ministryně práce a sociálních věcí paní Marksová, která má už z povahy své funce ve vládě povinnost se starat o to, aby nezaměstnaných v "péči" ÚP bylo co nejméně a co nejvíc z nich mělo práci. Paní Marksová tady k této "výrobě" lidí trvale v evidenci ÚP a na dávkách od státu personalisty a manažery firem neřekla ani slovo, naopak spíš vypadala, že s personalisty a manažery firem souhlasi a že souhlasí s tím, že stát bude zbytečně držet lidi bez práce a na dávkách.
Podle mého názoru bylo povinností paní Marksové jakožto každého ministra práce a sociálních věcí, odpovědného daňovým poplatníkům, minimálně zdůraznit podpůrné programy pomáhající nezaměstaným k návratu do pracovního procesu, ne li rovnou se ohradit proti dehonestaci všech nezaměstnaných evidovaných na ÚP jako skupiny.
Pro dokreslení uvádím, že mým cílem na této konferenci bylo se presentovat jakožto nezaměstnaný projektant, technolog a technik, rozdat své vytištěné životopisy a vizitky a získat od přítomných personalistů a manažerů nabídky práce a následně práci. Díky jednomu moderátorovi konference, tímto mu dodatečně děkuji, protože taky bude číst tento dopis, se mi podařilo na této konferenci veřejně vystoupit a zveřejnit svou situaci dlouhodobě nezaměstnaného hledajícícho práci. Ovšem propaganda personalistů a manažerů firem zaměřená na dehonestaci dlouhodobě nezaměstnaných evidovaných na ÚP již byla na této konferenci tak daleko, že nikdo z přítomných o nezaměstnaného projektanta, technologa a technika s vysokoškolských technickým vzděláním a 15letou praxí neprojevil zájem a i nadále jsem tak zůstal nezaměstnaný.
A to je je právě ta věc, o kterou bych Vás rád poprosil. O zveřejnění tohoto problémů vytvořeného manažery a majiteli firem, na jedné straně odmítání a bojkotování dlouhodobě nezaměstnaných zájemců o práci evidovaných na ÚP, které vzhledem ke své masovosti vytváří onu roční ztrátu státního rozpočtu ve výši desítek miliard Kč a na druhé straně lobbování u vlády, která si ani nedokáže nebo nechce zjistit skutečný stav věcí, na "nalévání" dalších a dalších miliónů či možná i miliard Kč do českého školství, aby pro firmy vychovaly další a další v podstatě zbytečné absolventy s technickým vzděláním (i vzhledem k rozvíjení Průmyslu 4.0) či stát "dovezl" odborníky z té Ukrajiny. Aniž by za přísun těchto "správných" pracovních sil firma zaplatila byť jen jednu korunu.
S pozdravem a úctou
zbytečně dlouhodobě nezaměstnaný projektant, technolog a technik 50+
Radim Polášek
PS: Můj profil na Linkedinu s detailními údaji: www.linkedin.com/in/radimpolasek