Jsme na začátku dvacátého prvního roku 21.století. Máme za sebou bilancování loňského roku, který byl opravdu zvláštní. Poprvé jsme zažili různá omezení, život v nouzovém stavu, vládní nařízení v rámci covidové pandemie. A letošní rok v tomto stavu pokračuje. Samozřejmě, že nejsme spokojené, chybí nám přímý kontakt s přáteli, členkami našich klubů a dalšími spoluobčany. Jenže, to bychom nebyly my, členky LKŽ, abychom se s tímto stavem jen tak smířily. Samozřejmě, že plánujeme tradiční akce, ať už to je oslava MDŽ, připomenutí květnových událostí, celorepublikové setkání a mnoho dalších. Jenže… Současná situace neumožňuje ani přímou spolupráci mezi vlasteneckými spolky, rozvíjení a navazování osobních kontaktů na mezinárodní úrovni. Pracujeme však dál, pomáháme všude, kde je to možné a potřebné. I letos využijeme čas rozvolnění, tak jak ho třeba v loňském roce využily členky Středočeského kraje k zasazení růží v Lidicích, uctění památky k 75. výročí osvobození kytičkami po celé naší vlasti, akce pro děti. Současná doba je vhodná na přemýšlení co a jak dál. Tak jak se mění naše společnost politicky, kulturně, ekonomicky, tak se samozřejmě mění i náplň a poslání našich spolků. Musíme navázat užší spolupráci, abychom společnými silami zamezili například překrucování historických událostí, nenechali si vzít českou a slovanskou národní hrdost, podpořili rozvoj vlastenectví u dětí a mladých lidí.
Doba se od vzniku LKŽ hodně změnila a na změny musíme reagovat. Je těžké překonat nezájem mladých žen a dívek o dění ve společnosti, skoro se zdá, že je jim lhostejné jejich nerovné postavení, za jakých podmínek mají pocit, že mají všechno a všechno si mohou dovolit. Nám, starším, to není jedno, snažíme se být u všeho, kde se rozhoduje o kvalitě života hlavně žen. Nejsme feministky, ale jsme ženy, které se snaží podpořit rovné ocenění v pracovním procesu žen i mužů, rovné podmínky v sociální oblasti atd. Mrzí nás, že jsme nedostaly možnost zapojit se do pracovní skupiny k důchodové reformě, protože to je dost zásadní. Naše členky v krajích pracují v Radách seniorů, ale přenosem do centra RS se ztrácí důraz na požadavcích jednotlivých členských organizací. Nemáme ani možnost přímé spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí, přestože existují různé pracovní skupiny, ve kterých jsou zapojené ženské spolky, asi se nehodí naše levicová příslušnost. Na Vládě je připravena k ratifikaci Istanbulská úmluva, kterou my nedoporučujeme ratifikovat a mezi ženskými organizacemi, odborníky a veřejností jsou hodně velké dohady ANO či NE. Mezi námi je mnoho odbornic, které by byly přínosem a jsou ochotné aktivně pracovat.
Doufám, že letošní rok bude příznivější pro naši vzájemnou spolupráci, že se budeme podporovat při různých výzvách, akcích a společnými silami nenecháme zdegenerovat naši Českou republiku.