Mnozí z nás se těšili, že jakmile nastanou letní prázdniny, budou se moci čvachtat ve vlnách Jadranského moře v Chorvatsku, anebo třeba někde u moře Středozemního. Jenže koronavirová epidemie udělala čáru přes rozpočet nejednomu z nás. Takže, co teď? Jeden nápad bych měl. Nebude to sice dovolená, jež by zavanula exotikou, žhavým sluncem, či mořskou solí.
Kdo chce, může se vydat se mnou. Zavedu vás do kouta naší vlasti, do kraje lesů, rybníků a luk. Napovím vám, že se svezete vlakem, ale jízda bude poněkud pomalejší, lokomotivy a vagóny pamatovat budou nějaké to desetiletí, a – koleje budou užší. Správně odpověděl ten, kdo pravil, že se vydáme k nám do jižních Čech, do Jindřichova Hradce. A právě odtud vedou na obě strany úzkorozchodné železnice: na jihovýchod míří trať do Nové Bystřice. Na sever pak z Jindřichova Hradce do Obrataně. Tyto dvě lokální trati s rozchodem kolejí pouhých 760 mm patří neodmyslitelně k našemu kraji a k Jindřichohradecku. Dráha Jindřichův Hradec- Nová Bystřice, jež měří 33 km, vznikla nejdříve. Stalo se tak už v roce 1897. Jejím majitelem tehdy byla akciová společnost Localbahn Neuhaus – Neubistritz, ale přepravu zajišťovaly rakouské státní dráhy kkStB. Od roku 1918 dopravu zajišťovaly nově vzniklé Československé státní dráhy. V roce 1925 byla dráha zestátněna. Od roku 1998 je vlastníkem společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD). Naproti tomu trať z Jindřichova Hradce do Obrataně, jejíž délka dosahuje 46 km, byla dána do provozu až v roce 1906. Majitelem dráhy byla akciová společnost Místní dráha Jindřichův Hradec – Obratany, provoz zajišťovaly rakouské státní dráhy kkStB. Po roce 1918 měla trať stejné provozovatele jako Novobystřická úzkokolejka.
Pokud se vydáme z Jindřichova Hradce po trati do Nové Bystřice, objevíme na ní mnohá malebná nádražíčka a zastávky umně skryté před shonem dnešní doby v lesním tichu jihočeských lesů a rybníků. Například Malý Ratmírov. Kousek od této zastávky se nachází využívaný kemp a hlavně Ratmírovský rybník, jehož břehy jsou obestavěny množstvím rekreačních chat. Anebo stanice Kunžak-Lomy. Kunžak, malé městečko asi dva kilometry od nádraž, je východiskem do oblasti zvané Česká Kanada. Kaproun. Vlak zastaví někde uprostřed lesů. Lesní pěšina k zastávce mizí kdesi mezi stromy a vlak se znovu rozjíždí do temnoty lesa. Za oknem se míhají kmeny staletých smrků a sem tam se objeví i nějaký ten hřib. Z dalších zastávek zmiňme ještě Hůrky s malým rybníkem naproti nádraží, a můžeme se odsud vydat i na osm kilometrů vzdálený hrad Landštejn. Milovníci betonových bunkrů z období před druhou světovou válkou naleznou v tomto koutě i linii původního československého pohraničního opevnění z let 1937 -1938. V Nové Bystřici vlak jízdu končí. Město bylo postaveno na staré vídeňské silnici a první zmínky o něm jsou již z roku 1175. Na zrestaurovaném náměstí je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1679, kousek dál je kostel sv. Petra a Pavla. Pokud máte s sebou kolo, můžeme se vydat i do sousedního Rakouska přes zdejší hraniční přechod nebo se vrátit do některé ze stanic na trati.
Ti z vás, kdo dají přednost trati do Obrataně, mohou vyrazit motoráčkem na Novou Včelnici, Kamenici nad Lipou a Černovice u Tábora. A s čím se na této trati setkáte? Inu… Ale víte co, nechte se překvapit. Jenom doplním, že parní vlaky vyjíždějí na úzkokolejky od května do září, motoráčky jsou v provozu celý rok. Takže na viděnou na našich úzkokolejkách!