Setkala jsem se s výčitkou, proč prý komunisté více nevystupují v televizi, zvláště té veřejnoprávní? Skutečně, proč? Odpověď je jednoduchá, protože televizní stanice, zvláště pak právě ta veřejnoprávní, komunisty do pořadů nezve, a když, tak zcela výjimečně. Je to zcela viditelné v diskusních pořadech Václava Moravce. Přednost mají stoupenci jednoho jedině správného názoru, kterým se také ČT a další televizní stanice řídí. Snad dokonce není ani jeden den, kdy by se na obrazovce neobjevil Ivan Bartoš, Miroslav Kalousek, poslanec Rakušan či další představitelé toho správného názoru. Dokonce i Alexandr Vondra se objevuje snad častěji na obrazovce než předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip nebo některý z místopředsedů či poslanců KSČM.
Televizní stanice úmyslně nepouštějí naše představitele před kamery. Bojí se pravdivosti jejich slov, toho, že by realisticky posuzovali situaci či měli nějaké návrhy, které by lidé akceptovali. Rovnost informací tak neexistuje. Nelze přednést své argumenty, nelze odhalovat lživost argumentace pánů Kalousků, Vondrů či Bartošů. Nelze propagovat své návrhy, v nichž se stavíme za ty nejpostiženější, a to nejen současnou pandemií. Co kdyby se naši občané dozvěděli, že i přes nebezpečnost je koronavirus spouštěcím mechanismem krize kapitalistického systému, že nás čekají sociální otřesy a že nechceme řešit krizi jako v minulosti tištěním peněz a dluhopisů, protože tím bychom jen prohloubili sociální příkopy. Anebo že opět chceme potravinovou soběstačnost, že odmítáme vyvádění peněz do zahraničí, či zastavení nepotřebných vojenských nákupů a zahraničních misí. Zbývá nám jediné. Snažit se podle možností publikovat své názory v místních tiskovinách, Haló novinách, webu.
Situace, pokud jde o připuštění našich zástupců do hlavních masmédií, se nezmění, pokud lidé budou dávat ve volbách své hlasy pravici, těm Kalouskům, Bartošům, Fialům a dalším.