Dnes 117. výročí narození Julia Fučíka. Jeho jméno se stalo symbolem odporu proti násilí

Julius Fučík  se narodil 23. února 1903. V Plzni jako student poznal proletářské prostředí, v Praze při vysokoškolských studiích se dostal do užšího kontaktu s představiteli pokrokové mládeže. Po úspěšných literárních začátcích spoluredigoval studentský a dělnický časopis Avantgarda. Úzce spolupracoval s Rudým právem a dalšími novinami – přispíval do kulturních rubrik. Působil také v časopisu Tvorba, ze kterého vytvořil komunisticky orientovaný kulturně politický týdeník.  Od roku 1929 přešel jako novinář do Rudého práva, zúčastnil se v době hospodářské krize mnoha stávek, odkud přinášel reportáže o otřesné bídě pracujících. Podstatně na něho zapůsobil i pobyt v Sovětském svazu. Za uveřejnění reportáží z tohoto pobytu byl souzen a uvězněn. Velkou pozornost věnoval i kulturnímu dění.  V době ohrožení základů národní kultury a na počátku okupace psal pod různými krycími jmény řadu studií o postavách české literatury, které mohly čtenáře posílit ve víře ve vítězství nad okupanty.  Za nacistické okupace přešel Fučík do ilegality. Pracoval jako člen ilegálního ÚV KSČ, kde řídil tiskovou a propagační činnost. V roce 1942 byl gestapem zatčen a uvězněn v Praze na Pankráci. V srpnu 1943 byl převezen do Berlína, odsouzen k smrti a 8. září 1943 popraven. Z jeho dopisů z vězení byla zpracována kniha „Reportáž psaná na oprátce“. Jeho jméno se stalo symbolem odporu proti násilí.