Pamatují si ještě usnesení Sněmovny z 6. června 2019, která je k řešení vyzvala? Privatizační zločiny musejí být potrestány.
Komunisté jsou nespokojeni s reakcí šéfa ANO a premiéra Andreje Babiše na písemnou interpelaci svého poslance Miroslava Grebeníčka ohledně kroků a opatření, kterými on i vláda dosud reagovali, a které kabinet připravuje na základě usnesení Sněmovny z 6. června 2019.
Tím Sněmovna na návrh KSČM požádala vládu, aby navrhla účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, a nedošlo k jejich promlčení, včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet. Ukázalo se však, že premiér a ministerstvo spravedlnosti vůbec nic ke splnění usnesení nedělají. Protože místopředseda školského výboru Sněmovny Grebeníček nebyl s odpovědí na své písemné dotazy spokojený, dostala se interpelace na plénum Sněmovny. Přítomnosti premiéra se opět nedočkal. Komunisté však už nehodlají k nečinnosti vlády mlčet, budou ji atakovat tak dlouho, dokud nezačne smysluplně činit. Z premiérovy odpovědi vyplývá, že vláda de facto na usnesení Sněmovny nereaguje, a nebude dělat nic. Babišovy argumenty pokládá Grebeníček za vyhýbavé. Takovou rezignaci považuje za nepřijatelnou. »Republika, její občané, kteří cestou privatizačních zločinů a hrubých pochybení konkrétních vysokých státních úředníků utrpěli škody v řádu stovek miliard korun, očekávají od kabinetu, který se zaklíná tím, že chce hájit jejich zájmy, něco zcela jiného, než fráze a pochybná tvrzení o tom, že žádná legislativní aktivita prý není možná či vhodná. A nejde jen o případy, kdy privatizované podniky a státní majetek nebyly zaplaceny. Škála zločinů a podvodů, kterými byl vyváděn majetek státu a prostředky podniků na pochybné nabyvatele a konta, je daleko širší,« uvedl ve Sněmovně Grebeníček. Z podvodů a krádeží vyrostla podle něj část tzv. nové elity a také se upevnil korupční styl vládnutí a systém politické a ekonomické korupce. Vnikly úzké vazby mezi konkrétními stranami a jejich kmotry a sponzory. Právě to podle jeho slov může být jedním z vysvětlení, proč minulé vlády v tomto korupčním systému neudělaly takřka nic pro přijetí účinných legislativních opatření a stát nezačal včas důsledně postihovat velkou hospodářskou kriminalitu včetně privatizačních podvodů. Podtrhl, že demokracie není svoboda vyvolených do libosti okrádat republiku a občany a beztrestnost privatizačních zlodějů, korupčníků a podvodníků je podle něj zjevným popřením demokracie. Tvrdí, že šetření zmíněných zločinů je požadavkem spravedlivým a plně demokratickým. »Papaláši a spekulanti, kteří z podvodů a zločinů těžili a mají prospěch, jsou ekonomicky, politicky i mediálně činní. Žvaní o ohrožení demokracie a zvedají klacek mediálních kampaní, kterým tlučou po hlavě podvedené a okradené občany a každého nepohodlného, kdo zvedne hlas,« uvedl Grebeníček.
Grebeníček: Rezignaci jsem od Babiše nečekal
Zmínil i ústní interpelaci stranického kolegy, místopředsedy výboru pro evropské záležitosti Jiřího Valenty na premiéra, z Babišovy odpovědi citoval: »Kuponka, krádež století, 600 mld., tunelování bank a jejich následná sanace 338 mld., lehké topné oleje 100 mld., privatizační fondy 50 mld. Dva tisíce miliard pryč, v dnešních cenách 500 tisíc miliard!« Předseda vlády dále uvedl, že byla otázka vůle, jestli chtěl někdo vyšetřovat. »Před námi to byla jedna parta. Někdo nám rozvrátil hospodářství,« tolik premiér. Podle Grebeníčka premiér vnímá, že ČR byla okradena tunelováním a podvody v dnešních cenách o biliony korun. Souhlasí s ním i v tom, že beztrestnost pachatelů a nevymahatelnost ukradených financí a majetku státu souvisí s tím, že zde vládla parta, která neměla zájem zločiny privatizace prověřovat tak, aby ukradené prostředky byly státu a občanům vráceny. »Ne vždy se podaří takový husarský kousek jako zablokování 12 miliard z privatizace Mostecké uhelné na švýcarských účtech,« nechal se slyšet Grebeníček s tím, že se tunelovaly nejen banky a fondy, ale i privatizované firmy, státem ovládané společnosti, státní podniky, státem nepřímo dotované firmy a pozadu nezůstaly ani městy ovládané firmy. Připomněl, že podle zprávy NKÚ z roku 2003 se škody vzniklé státu tehdy vymáhaly jen v 0,4 procenta případů, což představovalo jedno vymáhání na 250 kauz.
Grebeníček proto od Babiše rozhodně neočekával rezignaci vůči usnesení Sněmovny. »Mám vašemu postoji rozumět tak, že k těm, co nemají zájem na účinném šetření a postihu privatizačních zločinů a podvodů, patří nejen ti, kdo nepodpořili usnesení Sněmovny, ale i současná vláda v čele s premiérem a odpovědnou ministryní spravedlnosti?« zeptal se premiéra t.č. na dovolené.
Jiří Valenta ve vystoupení poukázal na to, že alespoň některé zlodějny se dostaly až před soud. Z nejkřiklavějších jmenoval prodej Unipetrolu, OKD, Mostecké uhelné nebo Rakony. »Ale případů, které se dostaly až před moc soudní, a kde soudce následně ještě definoval trestnou činnost, bylo skutečně minimálně,« řekl a dodal, že dnes je již nesporné, že si majetek země rozdělila skupina mocných. »Mnozí občané byli nejen v 90. letech vystaveni zcela beztrestným a nepostižitelným podvodníkům, kteří se jako supi slétli na politicky tolik opovrhovaný majetek z doby reálného socialismu,« zdůraznil. Vadí mu, že ani Sněmovna nedokázala zájmy občanů obhájit. »Ještě v roce 2006 zcela lživě konstatovala, že vláda se při prodeji státních majetků žádných chyb nedopustila,« uvedl Valenta.
Připomněl premiérova slova z listopadu 2019: »Mne nemusíte přesvědčovat, já bych nikdy nešel do politiky, kdyby tradiční demoblok fungoval a nenechal zdecimovat naše hospodářství. Tak já určitě nemám zájem tady něco tajit nebo něčemu bránit. Určitě ne.«
Další zlodějna – kuponová privatizace
Nastolené téma disponuje podle Valenty kromě korelace s kauzami tzv. velké privatizace, ukradenými či »jen« nezaplacenými podniky vládami ODS, ODA a KDU-ČSL, jistou vazbou i na privatizaci kupónovou, »další to nebetyčnou zlodějnu«. Řekl, že KSČM nechce nic jiného, než aby se vláda tématem podvodů a zlodějen aktivně zabývala – pro usnesení Sněmovny hlasovalo 106 poslanců. Není proto možné celou kauzu odbýt dopisem předsedům poslaneckých klubů – že nelze nic dělat a přitom říkat, že k obrovským krádežím v privatizaci v 90. letech docházelo. V roce 1998, kdy vyhrála volby ČSSD, hovořil Miloš Zeman o spálené zemi a nutnosti provedení akce čisté ruce. »Proč tedy k tomu poté nedošlo?« položil otázku Valenta.
Do rozpravy se zapojil i místopředseda Sněmovny, předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Poté, co Sněmovna přijala zmiňované usnesení, vznikla iniciativa Manifest poškozených občanů státem. Její signatáři se 12. února obrátili i na ministryni spravedlnosti a Filipa požádali, aby poslance s obsahem seznámil, jde totiž o nenaplněný krok vlády vůči usnesení Sněmovny.
Podle předsedy ÚV KSČM nejde o to, aby se přel s premiérem, s ministryní spravedlnosti o to, kdy připraví vládní návrh zákona o novém stanovení nepromlčitelnosti privatizačních zločinů tak, aby se mohly stíhat alespoň trestné činy, které se staly po roce 2000, ostatní kvůli retroaktivitě zřejmě stíhat nelze. »A všechny věci, které se odehrály v 90. letech, zůstanou promlčeny. To má na občany výrazný vliv. A to, že založili zapsaný spolek, který chce zajistit, aby nebyli dále občané poškozováni státem, je jejich legitimní právo, jako je legitimní právo jiných se domáhat u soudu spravedlnosti,« zdůraznil Filip. Uzavřel, že usnesení Sněmovny, iniciované KSČM, nebylo jen plácnutím do vody. KSČM bude trvat na tom, aby se s ním vláda vypořádala, a dala občanům ČR alespoň naději na spravedlivý proces.
Grebeníček závěrem připomněl, že jednou za rok dostanou občané ČR informace o odhadu korupce v naší zemi. »Možná by se z toho dala založit nová tradice. Patronem korupčníků by mohl být třeba svatý Václav, který třemi sty voly podmazával Němce, aby nechali Čechy na pokoji,« prohlásil. Podle něj lidi v ČR možná potěší, že v Itálii je to ještě horší než u nás, to je však vše. Je mu líto, že občané sice volají po změně, ale následně rezignovaně prohlašují: Kapři si rybník nevypouštějí. »Kéž by v případě premiéra Babiše a jeho vlády tomu bylo jinak,« vyslovil nejen přání své, ale i mnohých obyvatel ČR.