Přečetla jsem si, že jen v naší republice se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin. A co teprve ve světě! Podle OSN jde každoročně o znehodnocení na 1,3 milionu tun potravin. To je třetina světové produkce, i když část zmíněného znehodnocení jde na vrub ztrátám při sklizni a dopravě ke spotřebiteli anebo je způsobena špatným skladováním. I to odborníci OSN připouštějí. Jde mně však o Českou republiku. Podle odhadu průměrný Čech za rok vyhodí více než 5300 kg potravin. Jde však ze 44 % o ztráty přímo ve výrobě. Zbytek lze rozdělit na znehodnocování potravin v domácnostech (31 %), na gastronomická zařízení (taktéž 31 %) a obchod (11 %). Nejvíce se pak plýtvá ovocem a zeleninou (27 %), nápoji (17 %), pečivem (11 %) a zbytky uvařených jídel (11 %).
Nejde mi však jen o onen uvedený pořad. Je to pouze jeden malý příklad. Jde mně především o princip mající mnoho souvislostí. Vinen je konzum, nabídka přesahující možnosti prodeje, chápání »čerstvosti«. Tvrzení, že prý ohřívané, ač celé generace tímto způsobem žily, je zdraví škodlivé. Skupinou obyvatel, jež nejvíce potravinami plýtvá, je podle statistiky mladá generace. U starších lidí, především důchodců, neúprosná statistika nevykazuje však plýtvání vůbec anebo jen velmi malé.
Pokud hledáme důkaz, pak se stačí podívat do kontejnerů, popelnic nebo na skládky. Není recept, jak tomu zabránit. Ani příroda, která nám potraviny nabízí, ho nemá. Jen se začíná bránit. Nejen, pokud jde o vodu, ale i pokud jde o výrobu potravin. Nemohou za to přemnožení hraboši, povodně znamenající, že například okurky ze Španělska budou dražší, protože příroda se postavila proti pěstitelům, stejně jako viry či nákazy, jež zabíjejí celá včelstva, domácí drůbež, volně žijící zvířata. A tak bych mohla pokračovat.
Na samém počátku je však zbytečný konzum, nadvýroba, jíž jednotlivé společnosti se snaží svými výrobky přebít ty druhé, své konkurenty a tak je poškodit či přímo zničit. Na jedné straně plýtvání potravinami, na druhé, v jiných končinách světa, jejich nedostatek. Vyvézt přebytek své nadvýroby je nemožné, to raději zničit, spálit, prostě vyhodit. Ano, i toto je jeden z charakteristických rysů kapitalismu!