Mladí lidé, kteří předčasně opustí školu a skončí bez vzdělání, vyjdou stát do budoucna na miliardy korun. Jejich podíl v posledních letech roste. Nejhorší situace je v sociálně vyloučených lokalitách. Vyplývá to z podkladů Agentury pro sociální začleňování.
Člen sněmovního školského výboru Ivo Pojezný (KSČM) poukázal na to, že jde o léta neřešený problém, který se však netýká pouze vyloučených lokalit. Tam se jenom v posledních letech více monitoruje. »Platí taky, že příklady táhnou. Těch mají před očima spoustu a mladí lidé jsou velmi vnímaví,« řekl našemu listu. Je podle něj evidentní, že agentura naprosto selhala. »Právě ona je nástroj vlády k řešení problémů v lokalitách, kterým se moderně říká sociálně vyloučené. Víme, že se zaměřuje hlavně na problematiku romské populace. Ale výsledky zatím nemá, takže to skutečně vypadá, že jen monitoruje a všechny ty miliony jsou léta vyhazovány nazdařbůh,« dodal Pojezný.
Také podle exposlankyně KSČM Marty Semelové, zabývající se sociální a školskou problematikou, jsou předčasné odchody ze škol opravdu vážným problémem a nejde přitom jen o finanční úspory. »Jde v prvé řadě o člověka, o jeho rozvoj, začlenění do společnosti, do vzdělávacího a následně do pracovního procesu. Bez patřičného vzdělání zůstává často nezaměstnaný. Je to začarovaný kapitalistický kruh založený na nerovnosti a vykořisťování,« uvedla pro náš list. Připomněla, že děti vyrůstající v sociálně vyloučených lokalitách vidí několik generací svých rodinných příslušníků bez práce, bez motivace, bez ambicí, bez perspektivy. Nic a nikdo je tak nenutí chodit do školy, být v životě úspěšný a prospěšný. »Trend 90. let svobodné volné výchovy se samými právy a žádnými povinnostmi, prohlubující se rozdíly a rozdělování společnosti na bohaté a chudé, je ve zmíněných lokalitách doveden do ‚dokonalosti‘. Významně k tomu přispěly i chybné změny v systému základního i speciálního vzdělávání, včetně násilné inkluze,« dodala Semelová.
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Podle loňských podkladů k návrhu by se mohla stanovit do ukončení vzdělávání, tedy například do dosažení výučního listu. Nyní je docházka povinná devět let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Pokud to nezvládne do 17 let, základní vzdělání nezíská.
Pojezný podotkl, že podobný model zde byl v 80. letech, ale protože nutil žáky studovat, ne dobrovolně se rozhodnout o své budoucnosti, byl zrušen. »Takže pan premiér má z čeho čerpat a sám bych byl rád, pokud by se mu podařilo problémy tohoto rázu řešit. Nevěřím však, že se mu to podaří. Jedině až přijdou jeho odborníci na to, že by se měla vrátit povinnost pracovat a mělo by se trestat příživnictví. To, kam přivedla politická hloupost tuto zem za tři desítky let, se bude opravdu těžce napravovat,« dodal.
»Než jednotliví ministři něco vypustí z úst, mělo by to být prodiskutované minimálně s resorty, kterých se to týká. Takhle má každý svoje představy, které jdou navzájem proti sobě, přitom školství potřebuje koncepci a stabilitu,« uvedla Semelová. Vysvětlila, že zatímco ministryně práce chce prodloužit povinnou školní docházku do 18 let, ministr školství připravuje zákon, kterým chce zavést možnost vyloučit žáka s výchovnými problémy na určitou dobu z vyučování, případně ho přeřadit do jiné základní školy. Nikdo se přitom podle ní neptá odborníků a lidí z praxe, co na to říkají. »Zato vidím v živých barvách nadšení nezletilého nevychovance, který nemusí chodit do školy a může se doma válet. Také ředitelé a učitelé školy, kam takový žák nově připadne, budou určitě štěstím celí bez sebe,« dodala. Prodloužením povinné školní docházky se podle ní nic neřeší. »Když žák nechodí do školy teď, nebude chodit ani v případě prodloužení do 18 let. Pouze se tak prohloubí problémy u této skupiny žáků, jako je záškoláctví, agresivita, šikana, kouření, alkohol a další negativní jev,« míní exposlankyně.