Čest práci, soudružky a soudruzi!
Dovolte mi, abych se nejdříve zabýval cílem našeho dnešního zasedání. Toto zasedání má jako hlavní cíl udělat další krok v programové a organizační přípravě sjezdu. Zejména jde o teze programu Komunistické strany Čech a Moravy k volbám do krajských zastupitelstev a Senátu. Myslím si, že pokud se nám podaří tyto teze zpřesnit a udělat tak, abychom byli připraveni, pak bude mít i pracovní skupina dostatečné vodítko k tomu, aby programový dokument sjezdu už byl propracováván v určitém směru, který nám umožní zejména v krátkodobém programu na sjezdu schválit dokument, jenž bude výchozí pro samotné jednání ve volební kampani na podzim příštího roku. Další otázkou je samozřejmě i finanční zabezpečení příštího roku, tedy rozpočty jak organizačních jednotek ústředního výboru, tak i ostatních jednotek naší strany i strany jako celku a samozřejmě nezbytné organizační věci.
Změna postavení ČR
Dovolím si na úvod svého vystoupení několik poznámek k mezinárodní situaci. Po volbách ve Velké Británii je jasné, že k 31. lednu Velká Británie odejde z Evropské unie a změní se tak ekonomické, ale i politické postavení některých zemí, včetně České republiky jako středně velké země v Evropě. Nebude moci fungovat dříve určující trojice zemí, která rozhodovala o většině směřování v EU, tedy Německo, Francie a Velká Británie, a dojde tedy i ke změně pozice v postavení České republiky. Nevíme, jakým způsobem bude vláda České republiky v současné době schopna s Evropskou komisí komunikovat, zatím nejsme spokojeni s tím, co se odehrává, a myslím si, že dopady, které jsou na Českou republiku, jsou evidentní. Nakonec i stanovisko k politické situaci, které výkonný výbor a oddělení Stanislava Grospiče připravilo, se týká právě toho, co předznamenalo usnesení Evropského parlamentu k historické paměti Evropy, která podle mého soudu přímo navádí k tomu, aby historie byla přepisována.
Zásadní ale na mezinárodním vývoji je to, že dokonce i česká bezpečnostní informační služba konstatuje v oficiální zprávě, že situace ve světě se vychýlila od dialogu ke konfrontaci, to znamená, že existuje velké nebezpečí, že dialog, žel, končí a věci se budou vyřizovat vojenskými prostředky. Navíc v tom Česká republika hraje nemalou roli, která ale není pozitivní pro naši zemi a není pozitivní ani pro současný vývoj v Evropě.
Přes náš intenzivní odpor vláda České republiky rozhodla o nákupu vrtulníků pro českou armádu ve Spojených státech amerických. To má mezinárodně právní dohru. Od 29. listopadu má Evropská komise stížnost italského dodavatele na to, že vláda ČR narušuje samotná pravidla, ke kterým se zavázala vůči evropskému trhu. Ta dohra může být velmi dramatická, může mít ekonomický dopad na Českou republiku v rámci mezinárodní arbitráže. KSČM na to upozornila, výrazným způsobem jsme se snažili zasáhnout do toho rozhodnutí, žel, nebyli jsme vyslyšeni. Nakonec víte, jakým způsobem se momentálně jedná v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky.
Pokud k tomu přidáme ještě to, že u nás zatím není jasno, jestli budeme sledovat politiku Spojených států nebo politiku EU, které jsme členem, tak samozřejmě ten rozpor, který tady existuje, bude dál dopadat na větší míru chaosu v Evropě samotné.
Mohl bych připomenout stálé sankce Spojených států proti Íránu. Evropa se k tomu nepřipojuje, ale u nás zatím nemůžeme prosadit nic, co by znamenalo alespoň nějakou reálnou možnost pro český export do této země. Snažíme se jako poslanecký klub zrušit ten nesmyslný zákon o zákazu vývozu do jaderné elektrárny v Búšehru, ale nedaří se nám to, přestože už jsme konečně po roce dosáhli toho, že jsme ve druhém čtení. Ale mohl bych konstatovat další věci, které se toho týkají.
Otázka tolerance vlády
Je tedy už jen otázkou, jak dlouho KSČM bude v toleranci vlády pokračovat. Máme před sebou pololetní hodnocení Dohody o toleranci, jak je stanoveno, budeme tedy s vládou jednat a chceme si ujasnit některá pravidla, případně stanovit pravidla další pro příští období, protože ta zatímní pravidla nepostačují a samozřejmě je nechceme svévolně narušovat jako politická strana, která v podstatě zajistila stabilitu a ekonomický rozvoj České republiky proti chaosu, který tady nastává.
Tím se dostávám k situaci vnitropolitické, která je poměrně vážná, a možná víc, než si uvědomujeme. Ti, kteří usilují o »český Majdan«, o státní převrat, nabírají sílu a krok za krokem zkoušejí, co české bezpečnostní složky jsou schopny tolerovat. Tak si nazkoušeli dostat lidi na Letnou, sice trochu nafoukli počet účastníků, ale přesto se jim to podařilo, těch lidí tam bylo poměrně hodně. Teď si vyzkoušeli blokádu hlavního nádraží, vyzkoušeli si kybernetický teroristický útok na nemocnici a zatím jim to prochází. Nemohu říct, že by bezpečnostní složky jednaly tak, aby svým způsobem byly schopny veřejně odpovědět na to, jak to bude vyšetřeno a jestli organizátoři budou po zásluze potrestáni. To není žádné strašení, to je realita.
Mohl bych připomenout některé věci, které se tady odehrávají, a přesto jsou mimo hlavní zájem státních orgánů. Není to nic, co by nás mohlo těšit, je to naopak věc, která nás musí vést za prvé k velké opatrnosti, ale také k velké aktivitě. Proč? Protože síly, které usilují o změnu poměrů v České republice, nejsou síly, které by usilovaly o suverenitu ČR, nejsou to síly, které by byly ochotny pracovat pro občany ČR. Uvedu to na několika konkrétních příkladech.
Kolaboranti slouží jiným
Ti posluhovači cizích států, a nestydím se za slovo kolaboranti, kteří jsou ochotni sloužit jiným, ať už za peníze nebo z pochybných ideologických či jiných důvodů, samozřejmě posilují a my zatím, řekl bych, jen slabě reagujeme. Ano, sice jsme reagovali na otázku pomníku maršála Koněva. Zatím jsme nebyli úspěšní ani na ministerstvu obrany, ani na ministerstvu kultury, přestože ty kroky, které jsme si tady v září schválili, se realizují. Znovu jsem byl za ministrem obrany, požádal jsem ho, aby udělal krok, o který jsem žádal už v minulosti paní ministryni Šlechtovou, stejně tak jsme zatím nebyli úspěšní u ministra Zaorálka. Dopis, který tam byl odeslán, aby byl pomník prohlášen za kulturní památku, má zatím odpověď na úrovni úředníků ministerstva kultury, a ta odpověď je odmítavá, takže teď budeme samozřejmě pokračovat tak, jak jsme se dohodli, to znamená, že budeme dál chránit tento pomník a požadovat po státních orgánech, aby nejen respektovaly, ale i realizovaly smlouvu z roku 1993.
Stejně tak se tady nestydatě přepisují dějiny, a to nejen vůči vlasovcům a pokusu, mimochodem velmi trapnému, v Řeporyjích o postavení památníku, ale musíme si uvědomit, že v Jizerských horách už několik let stojí památník wehrmachtu. Naše místní stranické organizace zatím nereagovaly, to je třeba změnit, lidem tohle vážně vadí.
A já podotýkám, že poznávací funkce strany, aktivita místních organizací, musí být vyšší a náš postup musí být koordinovaný od základních organizací přes okresy nebo obvodní výbory až po centrum a zase nazpátek, protože to není otázka jednoho člověka, to je otázka celé členské základny a široké občanské veřejnosti. Připomínám to proto, že proti České republice, proti její suverenitě a našim občanům se chystá opravdu koordinovaná akce, kterou řídí silné organizace ze zahraničí.
Proč to říkám? Protože je to v podstatě naplnění programového dokumentu, který zpracovávali myslím v 80. letech ve Spolkové republice Německo s cílem zbavit německý národ odpovědnosti za druhou světovou válku. Připomínám mimo jiné, že i první světovou válku odstartovali v Německu, a přestože prohráli první i druhou světovou válku, tak si v podstatě připravili program na to, aby se té své odpovědnosti zbavili. Mohli jsme to vidět už na příkladu v Letech. To všechno jsou kroky, které mají vést ke zpochybnění jejich odpovědnosti a přenesení odpovědnosti na jiné. K tomu se množí i čeští přisluhovači v čele s KDU-ČSL, TOP 09, ODS a přidávají se k nim Piráti, někteří z neznalosti, ale někteří pravděpodobně v žoldu jsou ochotni tuto politiku hrát.
Co udělali Piráti pro Prahu?
Upřímně říkám, že musíme každý krok řešit zdola se širokou občanskou základnou. Přitom máme mnoho argumentů. Když jsme tady v Praze, tak snadno mohu argumentovat – co udělala pražská koalice v čele s Pirátem Hřibem dobrého pro občany? Nic, stále jen řeší zrušení smlouvy s Pekingem, udělají smlouvu s Tchaj-pejí, ale když praskne vodovodní potrubí, aby se obrátili na francouzského vlastníka organizace Veolie a ptali se, jak je možné, že se neopravuje, kdo zaplatí za tu vodu, která vytekla a jestli vůbec plní plán údržby vodovodní sítě, to všechno jsou otázky, které musíme pokládat a kterými se musí někdo zabývat.
Tak lidé lépe pochopí, že my komunisté jsme se postavili za jejich zájmy. A myslím si, že argumentů, kdy se zvolení zástupci přisluhovačských stran nestarají o věcné požadavky občanů, ať už jde nejen o vodu, ale i o dopravu a další, najdeme mnoho.
Katastrofální doprava
Mohu říct, že doprava je katastrofální nejen v Praze, ale v mnoha dalších městech, např. i u nás v Českých Budějovicích. Naše kluby zastupitelů jak ve městě, tak na kraji na to reagovaly a byly úspěšné v debatě na krajském zastupitelstvu při projednávání rozpočtu. A to si myslím, že je aktivita nezbytná, prostě vždycky věcný záměr podřídit tomu, abychom byli schopni občany oslovit. Protože je pravda, že ostatní chtějí zatlačit KSČM do toho, abychom se zabývali pouze ideologickými problémy, to nám ale nepostačuje. Nestavíme politiku pouze na tom, že pražští radní zrušili smlouvu s Pekingem, ale stavíme na tom, že jejich starost musí být hlavně o problémy občanů, místo o tuto smlouvu ať se raději starají o vodu nebo o dopravu, to je argument, kterému lidé rozumějí.
Stejně tak při jiných příležitostech, ať už se zabýváme například bydlením, které dnes projednáme. Já si myslím, že je to jeden ze základních bodů našeho příštího programu, protože cena nájmů dál roste a ve většině měst se zatím nevyužívá toho, že jsme do státního rozpočtu doplnili znovu prostředky na výstavbu bytů přímo obcemi, tak aby vlastně v tom prostředí, v kterém žijeme, mohly obce alespoň částečně konkurovat tomu, jakým způsobem rostou nájmy, to znamená výstavbou nových bytů. Náš cíl tedy bude samostatná výstavba bytů obcemi, podpora družstevní bytové výstavby a další kroky, které jsou v onom samostatném materiálu.
Krajské a senátní volby
Tím se dostávám k přípravě na krajské a senátní volby. Myslím si, že KSČM byla úspěšná při vyjednávání státního rozpočtu a minimálně oněch jedenáct miliard, které směřují do zdravotnictví navíc, už je částka, která má smysl. Zejména pro mimopražské nemocnice, které zatím dostávají mnohem méně peněz za úkon než fakultní nemocnice tady v hlavním městě. To byla jedna věc, která byla podstatná, druhá věc byla, že se nám podařilo navýšit prostředky jak na zvýšení důchodů, tak na zvýšení mezd, i když růst minimální mzdy zatím neodpovídá našemu požadavku. Ale byl vyšší, než byl plánován od vlády, směřoval k dohodě, která byla uzavřena v rámci tripartity a byli jsme vlastně ti, kteří pomohli při vyjednávání tripartity dosáhnout té současné výše minimální mzdy. A víte, že minimální mzda společně s měnovou politikou je jediný nástroj, jak zajistit trvalý růst mezd, a to se nám tedy daří. Nakonec k euru jsme se vyjadřovali na výkonném výboru na minulém zasedání, tak abychom přispěli k tomu, jakým způsobem by se měla vyvíjet měnová politika, když ti, kteří by nás nejraději dostali do područí, na svých centrálních jednáních, jako byl sněm TOP 09, říkají, že už bychom měli mít dávno euro, aby o nás rozhodovala Evropská centrální banka. Tak by Česká republika byla zbavena ekonomického nástroje na možnost ovlivňování našeho hospodářství. Samozřejmě že ti, kteří slouží cizím zájmům, bojují proti tomu, aby Česká republika zůstala suverénní a získala možnosti realizace své výroby na dalších trzích, to nejde jenom o Čínu nebo o Rusko, ale i o další teritoria, která jsou zpochybňována.
Můžeme být hrdi na svoji práci!
Pokud jde o program, jsem přesvědčen, že po dvojím projednání na výkonném výboru je to dobrý podklad pro to, abychom z něj vytvořili podmínky pro to, aby jednotlivé krajské výbory mohly upřesnit své programové priority tak, aby po krajských konferencích bylo jasné, co bude hlavním předmětem jejich politické taktiky a politické práce do krajských voleb v příštím roce. Doufám, že v nich uspějeme a že se nám podaří občany oslovit.
Co nám bude stát v cestě – a to je už klasický příklad toho, jakým způsobem pravice bojuje proti KSČM – je vytváření nových subjektů. Musíme být velmi opatrní v tom, jaké udělají programy a jaká bude jejich činnost potom, to znamená, nezapomeňte historii těch, kteří vstupují na kandidátní listiny různých nových subjektů, jaká byla jejich historie, čeho se dopouštěli v minulosti v dresu jiných politických stran. Myslím, že i to musí být součástí naší politické výbavy, nejde jenom o Trikolóru, ale půjde i o různá krajská sdružení, která se budou snažit odebrat hlasy právě KSČM zpochybňováním naší činnosti. Já si myslím, že ale můžeme být na svou práci hrdí a například v Ústí nad Labem nebo ve Středočeském kraji nebo v jiných krajích se můžeme pochlubit tím, co jsme dokázali nebo čemu jsme zabránili. S tím také souvisí jedna věc, kterou považuji za podstatnou, a to, jestli budeme postupovat společně na levici, nebo nebudeme. Chápu, že někteří to zpochybňují a někteří nemají odvahu, ale na druhou stranu si na rovinu odpovězte sami na otázku, jestli výsledek evropských voleb, kdy sociální demokracie nemá nikoho a KSČM má alespoň jeden mandát, znamená, že jsme udělali správný nebo špatný krok při rozhodování, jak má vypadat kandidátní listina. A znovu opakuji, kdyby se nám podařilo získat na svoji stranu hnutí BOS, tak jsme měli minimálně těch 2500 hlasů a mohl být druhý mandát. Tedy to jednání má smysl, a to jak pro senátní, tak samozřejmě i pro krajské volby. Myslím, že je důležité, abyste na to nezapomínali na okresních konferencích a na krajské konferenci se pokoušeli sestavit kandidátní listinu nejen z lidí, kteří mají důvěru u nás a osvědčili se při stranické práci, ale také přemýšleli nad těmi, kteří by pomohli a osvědčili se v jiné práci, v jiné organizaci, a přitom při spolupráci s KSČM. To si myslím, že je velmi podstatné a nejde jenom o SDS a KSČ, ale právě i o další organizace, které jsme v rámci SPaSu přitáhli ke spolupráci. Doporučuji, abychom tohle měli na paměti, to, jak KSČM postupuje společně, abychom byli schopni to odprezentovat.
Proti růstu nájmů
Témata pro volby už jsem zmínil, dál to bude zdravotnictví, dál to bude školství, kde nás čeká velmi tvrdá zkouška, protože nepovedená stávka učitelů v podstatě znamenala až postavení se občanů proti učitelskému stavu. Té stávky se podle dostupných informací zúčastnila pouze jedna třetina škol a na školách nebyl celkový počet učitelů a skutečně to vytvořilo prostředí, kdy to, čeho mělo být dosaženo, tj. autority učitelského vzdělávání, je vážně ohroženo. To nelze podceňovat a musíme naše kroky opravdu velmi dobře vážit. Chystám se na jednání a naše odborná komise mi jistě pomůže, abychom našim poslancům doporučili, jak bychom si to dál představovali…
Co bude zásadní a zmínil jsem to a budeme o tom mluvit samostatně, to je výstavba bytů. Náš boj proti růstu nájmů.
Dále bude jistě předmětem naší politické práce boj o vodu a její převod z privátních subjektů do veřejného sektoru, tedy aby si to spravovaly obce nebo sdružení obcí samy.
Problémy se týkají Sokolovské uhelné
Na závěr mi dovolte dvě poznámky. První se týká dohody o toleranci. Už na začátku jsem řekl, že KSČM čeká vážné rozhodnutí, jestli v té současné podobě je dohoda o toleranci pro KSČM ještě dohodou, která má pro nás smysl. Ano, můžeme určitým způsobem na některé věci reagovat a nebýt cenzurováni mlčením. To je jedna otázka.
Druhá otázka je, jestli se nám daří plnit programové cíle, které v těch sedmi bodech máme. To ve většině ano, teď nám zbývá zejména krok k ochraně přírodního bohatství, tam jsou vážné problémy, které se týkají Sokolovské uhelné. Budu jednat s jejich odboráři, protože tam má dojít k propouštění cca 1500 lidí, stejně tak jsou ohroženy i některé další věci v severních Čechách i na severní Moravě. A pokud jde o ochranu přírodního bohatství, tak bychom si na to měli dát pozor, protože je to jeden z bodů.
Jiná věc je, že vláda se skutečně dostává do situace, kdy ani neplní závazky vůči Evropě nebo závazky evropské vůči ostatním zemím. Znovu opakuji, výměna hegemona je před dokončením. Jestliže Američané si dají radši pauzu se zákazem nákupu čínských technologií, protože je ještě potřebují, tak Čína ohlásila, že už žádné americké technologie do svých digitálních sítí nepotřebuje. To znamená, že tato rovina je v podstatě vyřešena a Evropa dál není jedním z bodů multipolárního světa. To je vážný problém, který teď nastává a jak říká staré české přísloví, kobyla v posledním tažení nejvíc kope, a také vidíme, co dělají Američané vůči ostatním ve světě. A tato záležitost bude ohrožovat v případě nejednotné politiky i Českou republiku, její postavení uvnitř Evropy i postavení na světové politické scéně, ať už jako evropského státu, nebo v rámci Visegrádské skupiny nejsme schopni trvale udržet vztahy nejen se Slovenskem, Maďarskem a s Polskem. Tzv. mezimoří v podstatě vybudováno není a má to vliv na mnoho procesů, které máme před sebou tady u nás a v Evropě.
A poslední věc, budeme o tom mluvit ve zvláštním bodě, pokud jsme si dali do závěrů našeho jednání otázku, jak se vyvíjí Institut české levice, tak mi dovolte říci, že za více než půlroční fungování dokázal Institut více, než ideologické oddělení za dva roky práce a já jsem rád, že se nám to podařilo.
Nový směr a autorita
Věřím tomu, že průběh vašich okresních a krajských konferencí bude úspěšný a bude směřovat k tomu, že úspěšný bude i sjezd a že budeme schopni dát nový směr a novou autoritu Komunistické straně Čech a Moravy v české společnosti. Spoléhám se na to, že okresní a krajské konference budou dostatečně aktivizovat nejen členskou základnu, nejen funkcionáře, nejen kandidáty, ale i naše sympatizanty k tomu, abychom si mohli dát vyšší cíl než jenom udržení počtu krajských zastupitelů v krajích, ale že i tam, kde se to nepodařilo v roce 2016, budeme úspěšní v roce 2020. Děkuji vám.