KSČM stojí vždy na straně pacientů

8. 12. 2019

Je v systému zdravotnictví dost peněz? Budu ošetřen u svého praktického nebo odborného lékaře? Vezme mě nemocnice na plánovanou operaci? Dostanu v lékárně potřebné léky? To jsou otázky, které si klade pacient prakticky každý den, doufá, že se mu dostane kvalitní potřebné zdravotní péče a nebude muset sahat hlouběji do své peněženky.     I když je zdravotnictví v ČR v zásadě kvalitní, aby se jeho úroveň nesnižovala, musí mít dostatek finančních prostředků nejen na moderní léčbu a investice, ale také na zdravotnické pracovníky. 

    KSČM vyjednala původně plánované navýšení finančních prostředků do zdravotnictví o 4, 9 mld. korun a důrazně trvala na tom, aby byly i tyto peníze transparentně rozděleny prostřednictvím úhradové vyhlášky. Opakovaně jsme si totiž vyslechli závažné argumenty zástupců nemocnic, domácí péče a zdravotnických odborů o katastrofální situaci především v akutní lůžkové a v domácí péči. Reagovali jsme i na časté stížnosti pacientů ohledně nedostupnosti stomatologů, praktických, dětských a ambulantních lékařů nebo oddalování plánovaných lékařských zákroků v některých regionech. V roce 2020 tak zaplatí za zdravotní péči Všeobecná zdravotní pojišťovna, která se stará o polovinu pojištěnců v České republice, o 10,8 procenta více než letos. Celkem to bude 208, 18 mld. Kč. Z toho nemocnice obdrží o 11, 3 % (107, 8 mld.) a domácí péče o 32, 4 % (2 miliardy a 40 milionů) více. V tom je započítán jak nárůst úhrad podle úhradové vyhlášky, tak navýšení plateb nad rámec této vyhlášky, které zdravotní pojišťovny, vzhledem k dobré ekonomické situaci, přislíbily na jednání s premiérem. Zaměstnanecké pojišťovny, které se starají o 4, 6 mil pojištěnců rozdělí navíc celkově 14 mld., z toho přes úhradovou vyhlášku necelých 11 mld. a nad její rámec necelé tři mld. korun. Největší nárůst bude v lůžkové péči, ale konkrétní čísla zatím nebyla prezentována. VZP deklaruje nejvíce prostředků navíc na řešení klíčových problémů s dostupností zdravotních služeb a na zvýšení efektivity systému. 

    S velkým nárůstem se počítá právě i pro domácí péči. Pokud totiž začne domácí péče masivně dobře fungovat, může to ulehčit léčebnám následné péče a dalším lůžkovým zařízením. I když se to nyní jeví jako náklad navíc, do budoucna to může přinést nejen značné úspory v systému zdravotnictví, ale hlavně je pro pacienty léčba v domácím prostředí obrovský přínos. Pojišťovna bude také méně regulovat a naopak bonifikovat ambulantní lékaře za splnění konkrétních požadavků v péči o chronické pacienty, například s cukrovkou či vysokým krevním tlakem. Správně léčený diabetik se totiž může vyhnout komplikacím. Zvýhodněni budou i ti lékaři, kteří prodlouží svoji ordinační dobu. Nemocnicím bude hrazena veškerá nadprodukce, navýšeny úhrady za výkony na zobrazovací technice, ve specializovaných centrech a také v nemocnicích v oblastech se sníženou dostupností zdravotní péče. 

    Všechny  problémy českého zdravotnictví nemohou být vyřešeny pouhým nárůstem finančních prostředků, ale může to být první velmi důležitý krok na složité cestě.

Autor: 
Soňa Marková