Josef Šlehobr: O morálnosti a zákonnosti novely zákona č. 428/2012 Sb. o zdanění církevních restitučních náhrad z dílny KSČM

6. 9. 2019

Je morálnost a zákonnost novely zákona (č. 428/2010 Sb.) o zdanění tzv. církevních restitucích v souladu s převažujícím názorem občanů?

Problematika tzv. církevních restitucí je stále mezi občany diskutována a její rozsah více než zpochybňován. Proto vznikla iniciativa KSČM s výraznou podporou občanů a souhlasem dalších politických stran vypracovat novelu zákona č. 428/2012 Sb. o zdanění církevních restitučních náhrad. Prezident Zeman novelu podepsal v květnu 2019 jako zákon. Předkladatelé z KSČM navrhují, aby finanční náhrady podléhaly daní z příjmů. To se ovšem nelíbilo části pravicového politického spektra a podali proti novele ústavní stížnost.  

Odpověď na úvodní otázku přibližuje v rozhovoru pro písecké webové stránky KSČM JUDr. Josef Šlehobr

Pane doktore, co vlastně naše veřejnost ví o pozbývání majetku církve v krátkém historickém exkurzu?

Současná generace obecně nemá povědomí o tom, že církve musely předat podstatnou část majetku státu daleko dříve než dekretem o znárodnění a rozhodnutím vlády Národní fronty v čele s KSČ ( 1947 - 48 ). Rovněž již pokus o odluku církve od státu ve Washingtonské deklaraci ( T.G. Masaryk, vznik ČSR) se ukázal jako nepřijatelný a to zejména v důsledku útoků papežské kurie na ČSR, jako na stát s husitskými tradicemi. Prezident Masaryk prosadil pozemkovou reformu zák. č. 215/1919 Sb.  Církve, především katolická, přišly o 16% půdy v Čechách a na Moravě.

Jak hodnotíte vývoj názorů společnosti a církve na další materiální zabezpečení bohoslužebních a hospodářských aktivit po roce 1989?

slehobr_3.jpg

K řešení problému církevních restitucí přistoupila Česká republika s více jak 20 letým zpožděním a to schválením zákona č. 428/2012 Sb., který nabyl účinnosti k 1. lednu 2013. Někteří zainteresovaní politici zjednodušují restituci do jedné věty: "Co bylo ukradeno, musí být vráceno". TO NENÍ PŘESNÉ. Obecně se pod pojmem restituce rozumí uvedení ve stav, jaký byl před tím, než došlo k porušení práva nebo dosavadního stavu. Tento zákon to nezabezpečuje, ani zabezpečit nemůže a stává se problematickým.

Na problematičnost zákona upozornil prezident České republiky Václav Klaus dopisem předsedkyni Poslanecké sněmovny a vysvětluje, proč zákon nepodepsal, ale ani nevetoval. Otazníky nad zákonem vznikly již při samotném hlasování.  Zákon způsobil rozpory i v koalici Nečasovy vlády, která zákon připravila a přijala. Levicový senát ho vrátil do sněmovny. Tady byl schválen opakovaně, když sněmovna přehlasovala veto senátu 102 hlasy díky hlasu poslance ODS,  již pravomocně odsouzeného Romana Pekárka. Pro přijetí zákona hlasovali poslanci ODS, TOP 09, Starostů a dvanáct nezařazených bývalých poslanců stran Věcí veřejných (VV) a ODS. Poslanci ČSSD a KSČM odmítli hlasovat.

Vyřešit majetkové vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi se pokusila již koaliční vláda Mirka Topolánka ( ODS ) v roce 2007 s ministrem kultury Václavem Jedličkou ( KDU-ČSL ). Byla uzavřena s církvemi dohoda, že jedna třetina bude vrácený majetek a dvě třetiny budou finanční náhrady ve výši 83 miliard korun splatné do 60 let. Dohoda ztroskotala. Celá opozice zřejmě usoudila, že problém se odkládá na dalších 20 let a ztratila obezřetnost. To byl ovšem velký omyl.

Překvapilo občany a opoziční politickou scénu přijetí zákona o tzv. církevních restitucích v roce 2012?

Přijetí zákona č. 428/2012 Sb. bylo pro levicovou opozici velice nepříjemné překvapení. Ze strany opozice se objevily palcové titulky "KRÁDEŽ ZA BÍLÉHO DNE", jde o diskriminaci bývalých restituentů, ceny v zákoně jsou několikrát vyšší, než odškodnění bývalých restituentů. Provedeme revizi zákona, tvrdila Sobotkova ČSSD. Byla jmenována komise v čele se senátorkou GAJDŮŠKOVOU, ALE KDE NIC TU NIC. Zákon zůstal v platnosti i se všemi otazníky a nabyl účinnosti 1. ledna 2013.

Nově uzavřená dohoda s církvemi je vydávána za oboustranně výhodný kompromis. Dohoda stanoví, že 56 procent církevního majetku bude vráceno a po dobu 30 let bude spláceno 59 miliard Kč za nevrácený majetek. Nejdříve církve požadovaly 83 miliard a nyní 59. To samo o sobě vzbuzuje pochybnosti o tom, jak OPRÁVNĚNÉ byly požadavky církví. Zda vládou uzavřený kompromis je také skutečně výhodný pro Českou republiku, když dohodu odmítá 70% občanů.

Jak lze reagovat na mnohokrát omílanou tézi „Co bylo ukradeno, musí být vráceno“

"CO BYLO UKRADENO,  MUSÍ  BÝT VRÁCENO", uvedl mnohokrát například poslanec Kalousek. Ale je to vůbec v tomto případě pravda? Abychom to mohli posoudit, musíme učinit krátký historický exkurz, jak vznikl majetek církví. Posledním legislativním řešením byl zákon č. 50/1874 říšského zákoníku, který stanovil, že katolická církev je pouze správcem majetku, nikoliv vlastníkem. Majetku, který se nachází na teritoriu Rakousko - Uherské monarchie. Tento zákon a zákony, které souvisejí, vycházejí z tisícileté historické zvyklosti a fakta, která z toho plynou, jsou současným církevním hodnostářům nepochybně známá.

 Majetek vznikal na základě LENNÍHO VZTAHU. Panovník nebo šlechtic předal pozemky a statky církvi pouze do správy, tedy do léna. Zákonem č. 103/1862 říšského zákona započala právní likvidace lenních vztahů, ale skutečnost, že církev je pouze správcem majetku, zůstala. Skutečný církevní majetek byl pouze ten, který církev obdržela jako dar od věřících, jako odúmrť, jako dědictví, nebo který si se souhlasem vrchnostenských úřadů zakoupila ze svých prostředků.

První republika převzala Rakousko - uherské církevní zákonodárství včetně zákona č. 50/1874 ř. z. Vzápětí provedla pozemkovou reformu podle zák. 215/1919 Sb. Revize této pozemkové reformy proběhla podle zák. č. 142/1947 Sb. a započala soupisem pozemkového majetku církví. Ten byl ukončen v únoru 1948 zákonem č. 46/1948 Sb. To byl majetek církví znárodněn jako celek, tedy i to co měli církve pouze ve správě. To je nejzávažnější okolnost, která budí pochybnosti o tom, že církve požadují i to co bylo státní již od doby rozpadu Rakousko - uherské monarchie.

Jak a kdo vůbec státu evidenčně a účetně zabezpečoval církevní majetek?

Seznam církevního majetku z roku 1948 je základem evidence majetku církví u Pozemkového fondu České republiky, státního podniku Lesy České republiky a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Evidence majetku církví vedená u těchto státních orgánů byla použita jako celek při tvorbě dohody Nečasovy vlády s pověřenými zástupci církví. Zákonem č. 428/2012 Sb. byla dohoda schválena a přijetím zákona se stala pro Českou republiku závaznou.

Byly to registrované církve nebo registrované orgány církví, kdo výše uvedený zákon porušil. Obce i kraje si v mnoha případech stěžovaly, že církve podávají tzv. určovací žalobu na majetek, který je podle smlouvy zahrnut do finanční náhrady. Tak vznikla iniciativa s výraznou podporou občanů vypracovat novelu zákona č. 428/2012 Sb. o zdanění církevních restitučních náhrad. V září roku 2018 již byla novela schválena v druhém čtení. Ve středu dne 25. ledna 2019 byla novela, zdanění církevních restitucí, v poslanecké sněmovně schválena hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Prezident Zeman novelu již podepsal.

Proti přijetí novely byli poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Vyjádření většiny z nich bylo demagogické a urážlivé, vyjadřující nespokojenost s prohrou. Nade všemi vyčníval poslanec Kalousek. "Všechno co bylo komunisty ukradeno musí být vráceno". Lež na lež. Tentokrát k tomu ještě přidal mučení a vraždy.  Jen odpor senátorů za KDU-ČSL měl racionální postup. Nasbírali podpisy 38 senátorů pro podání ústavní stížnosti.

Co říci závěrem?

Úvodní otázka zněla, zda můžeme pokládat novelu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi za morální v celkové představě správného společenského jednání. Podle toho, co je na faktech uvedeno a prokázáno, je novela zákona o zdaňování finančních náhrad nejen morální z hlediska všeobecné představy o správném jednání ve společnosti, ale také z právního hlediska správná, neboť zmírňuje nevyváženost nastolených vztahů mezi státem a církvemi. Z hlediska minimální nápravy věcí veřejných je dokonce nezbytná.

Pane doktore, děkuji za rozhovor.

Na otázky redakce odpovídal JUDr. Josef Šlehobr.

Autor: 
Josef Kovařík, člen redakce OV KSČM Písek
Zdroj: 
Vlastní-rozhovor