Stát dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu proti hrabošům. Debata odborníků má pokračovat v pondělí a mají se jí zúčastnit zástupci ministerstva životního prostředí, zemědělských nevládních organizací, ale například i ornitologů. Poté by se mělo rozhodnout, jak bude stát s výjimkou pro používání jedu dále nakládat.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha uvedl, že přemnožení hraboše je běžnou věcí, ale nikoliv v současné míře. Škody na plodinách způsobené přemnoženými hraboši mohou překročit miliardu korun. U Evropské komise není notifikován žádný nástroj, kterým by se mohly škody kompenzovat, řekl. Riziko používání jedu proti hlodavcům Stutox II je podle něj minimální, argumentoval obdobným stanoviskem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského i Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).
»Dosud byla povolená cílená aplikace do nor. Ale v okamžiku, kdy je ta situace tak šílená, kdy máme tisíce děr, tak nemáme tolik lidí, abychom do každé nory nasypali jednu nebo dvě granule, to není možné,« dodal. V některých lokalitách je úroda hlodavci kompletně sežraná.
»Pro většinu zemědělců je nepředstavitelné, že by sypali jed jenom do nor. To lze dělat na zahrádce, nikoli na poli,« řekl Haló novinám předseda poslaneckého klubu KSČM a stínový ministr zemědělství Pavel Kováčik. »Za druhé, ten přípravek Stutox je vyroben tak, aby byl přitažlivý především pro hraboše, ale nebyl atraktivní pro ostatní živočichy. Pokud ovšem bychom měli poslechnout ochranáře a neaplikovat jej plošně, musíme se bavit o tom, jakým způsobem se zemědělcům vykompenzují přímé škody na úrodě i náklady na to, že zničený porost budou muset znovu založit. Taková kompenzace ovšem nemůže jít ze stávajících prostředků ministerstva zemědělství. Pokud se aplikace přípravku nepovolí, půjdou kompenzace na vrub vládní rezervy nebo ministerstva životního prostředí. Škody, které zemědělcům v této chvíli vznikly, je třeba napravit. Současně vnímám obavy z vedlejších účinků, zejména na dravé ptáky, kteří mohou otráveného hraboše ulovit. Problém je třeba řešit i s ohledem na životní prostředí, nesmí to ale být na úkor zemědělců,« uvedl Kováčik.
Předseda poslaneckého klubu KSČM a stínový ministr zemědělství Pavel Kováčik.
Hraje se o čas
Do roku 2015 se v ČR běžně používal prostředek Stutox I, který měl až pětinásobně vyšší dávku účinné látky, proti níž nyní ekologové při plošné aplikaci protestují. Podle Pýchy stát nezaznamenal významné úhyny dalších živočichů, jako jsou dravci, po požití otrávených hlodavců. Navíc mají podle něj dravci při pozření otrávené potravy dávicí reflex, kdy jed ve vnitřnostech hlodavce ze sebe dostanou.
Za letošním přemnožením hrabošů podle zemědělců stojí mírná zima a dostatek potravy. »Hraboši se nám přestěhovali do cukrovky, kukuřice a dalších plodin. Finální součet budeme dělat, až se sklidí cukrovka,« řekl Pýcha. Svaz podle něho doufal, že stát bude moci přispět na nákup přípravku na likvidaci hlodavců. »Zatím o tom jednáme, ale nemáme žádný příslib nebo signál, že by k tomu mělo dojít,« dodal. Svaz s přerušením výjimky nesouhlasí. Stát zatím zaznamenal 20 žádostí o povolení na plošné využití, dodal. Žádný zemědělec to ale zatím nevyužil, počítali s plošnou aplikací na konci příštího týdne. Nyní očekává, že zemědělci počkají na výsledky pondělního jednání.
»Jsme v situaci, kdy nám běží čas. Nyní zemědělci upravují půdu a budou zakládat ozimy. Hrozí, že budou nuceni používat nestandardní prostředky. Doufám, že k tomu nedojde, protože by byli sami proti sobě a obrátila by se proti nám i veřejnost,« řekl Pýcha.
Podle ministerstva bude zatím možné aplikovat přípravek pouze do nor. »V tuto chvíli jsem pozastavil povolení plošně rozmístit přípravek Stutox II na nejhůře postižených zemědělských plochách. V mnoha okresech sice výskyt hraboše dosahuje kalamity a zemědělcům reálně hrozí škody ve výši stovek milionů korun, ale budeme hledat pro všechny strany přijatelné řešení, které by situaci zklidnilo,« uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Aplikace jedu je nutná
Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska je likvidace hrabošů pomocí plošné aplikace jedu proti hlodavcům nutná. »Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, tak se to začne stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob,« uvedl s odkazem například na tularémii. Také on aplikaci jedu pouze do nor odmítá jako neúčinnou. »Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat,« uvedl. Podobně hodnotí hlubokou orbu, která by měla podle kritiků jedu hnízda hlodavců zničit. Část hnízd sice bude podle Jandejska zničena, ale jen malá. Otravy jiných zvířat však podle něj nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá. »Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku,« dodal.
Podle Jandejska jed mezi půlhodinou a hodinou po požití hlodavcem vysublimuje, část jedu může zůstat ve vnitřnostech.
Přijeďte se podívat
Jihomoravští zemědělci vnímají plošné hubení hrabošů jako poslední možné řešení kalamitního přemnožení, jaké mnozí ve své mnohaleté zkušenosti nepamatují. Letošní úrodu obilí a řepky už jed nezachrání, ale může ochránit kukuřici, řepu, slunečnice a zmírnit dopady na ovocné sady. Zároveň chtějí ochránit výsev ozimých plodin.
Sady Starý Lískovec, které na okraji Brna pěstují jabloně, vyzývají odpůrce plošného hubení, ať se přijdou do sadu podívat. »Zkuste se na pár chvil vžít do kůže zemědělců. Když vám dá obilnina z ničeho nic výnos na úrovni 15 až 20 procent, když vám před očima usychá svěží meziřadí stromků, když vidíte, že stromky, kolem kterých tancujete pět let, nemají šanci přežít do další sezony, možná změníte názor,« uvedli sadaři na Facebooku.
Hrabošů je tolik, že žerou téměř vše, co jim přijde do cesty. »Na jaře zničili větrolamy a pak se postupně stěhovali na pole a do sadů. Samozřejmě se problém, jak je v Česku běžné, hasí pozdě, podobně jako s kůrovcem, až když jsou jasně vidět projevy. Časnější zásah by byl účinnější. Aktivně jsme požadovali změnu v možnosti hubení hlodavců, protože dosavadní možnosti byly proti množství hrabošů bezzubé,« řekl předseda Pomony Těšetice ze Znojemska Ivo Pokorný. Zmínil, že jindy přísný Státní zdravotní ústav neměl proti plošnému hubení námitky, když viděl situaci přímo na polích.
František Havlát o našem zemědělství. Zvuková nahrávka (pleningeri) zde:
https://video.img.ria.ru/Out/MP3/20190808/2019_08_08_FrantisekHavlatptas...