Ministerstvo školství by se do roku 2023 mělo dohodnout s ministerstvem práce a sociálních věcí na systému předškolní péče o děti ve věku do tří let. Kromě mateřských škol by tyto děti v budoucnu mohly častěji chodit do dětských skupin, jejichž kapacity by se měly rozšířit.
Naopak ve třídách mateřských škol by se měl postupně snížit nejvyšší povolený počet dětí ze současných až 28 na 20. Vyplývá to z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019 až 2023, který schválila vláda.
»Předškolní péče o děti do tří let skutečně chybí. Za zrušené jesle není náhrada. Předpokládalo se, že rodiče - většinou matky - budou s dětmi do tří až čtyř let věku doma. Zároveň se tím řešila i nezaměstnanost. Ale nyní je dostatek pracovních míst a rodiče chtějí nastoupit do zaměstnání už ve dvou letech dítěte a v mnohdy musí jít do práce i z ekonomických důvodů,« reagovala pro náš list bývalá poslankyně, dlouholetá učitelka v mateřské škole, předsedkyně Jihočeského krajského výboru KSČM Alena Nohavová. Snížení povoleného počtu dětí ve třídách mateřinek ze současných až 28 na dvacet vítá. Je to podle ní prospěšné jak pro děti, kdy je větší prostor pro individuální přístup k nim, tak i pro pedagogy.
Dětské skupiny mohou nahradit jesle
Ministerstvo školství o tom loni začalo vyjednávat s MPSV, které má na starosti tzv. dětské skupiny. Nyní jich je v ČR zhruba 940 s celkovou kapacitou asi 12 300 dětí. Dětské skupiny se hradí z dotací EU, které ovšem po roce 2020 skončí. Ministerstvo práce proto už zveřejnilo návrh novely zákona, jež má umožnit financování skupin ze státního rozpočtu, na vládu však zatím předloha neodešla. Nohavová připomněla, že KSČM pro zákon o tzv. dětských skupinách nehlasovala. Považovala ho za likvidační vzhledem ke klasickým mateřským školám, její poslanci upozorňovali na nebezpečí, že zřizovatel - což jsou obce – je může z ekonomických důvodů převést na dětskou skupinu. »Pro stát je to levnější, nejsou na dětské skupiny kladeny tak velké požadavky hygienické i personální, kdy u dětí nemusí být vystudovaný předškolní pedagog. A pokud budou opravdu dětské skupiny financované ze státního rozpočtu, naše obava se naplní,« zdůraznila. Řešením by podle exposlankyně bylo, což KSČM požadovala i v pozměňovacím návrhu, aby dětské skupiny zajišťovaly péči o děti do tří let. Tím by nahradily s velkou slávou zrušené jesle.
Kromě dětských skupin by dvouleté děti mohly nadále přijímat také mateřské školy. V jejich třídách by se v souvislosti se snahou o zkvalitnění vzdělávání měly postupně snižovat maximální počty dětí a do péče o ně by se do roku 2023 mohly více zapojit chůvy a zdravotní sestry. Umožnit by to měla i reforma financování škol od ledna 2020, podle které už se nebudou vyplácet peníze na děti, ale na hodiny.
»Dvouleté děti v mateřských školách jsou možné jen za předpokladu celkového snížení počtu dětí ve třídě a z praxe bych to viděla na nejvýše 15 dětí, což z ekonomického hlediska nepůjde ani v případě nového financování regionálního školství od roku 2020. To by nám ty školy chyběly. Na více třídách MŠ bych se vrátila k systému tzv. jeslových tříd, kde pracovaly zdravotní sestry,« uvedla Nohavová.
Od roku 2021 by se nejprve měly omezit kapacity tříd ve školkách, které mají nyní výjimkou povoleno až 28 dětí, a to na maximálně 24. »V průběhu let 2022 až 2023 bude toto opatření pokračovat a dojde ke snížení počtu dětí až na 20 dětí na třídu, a to za předpokladu, že to umožní prostorové a materiální podmínky dané mateřské školy,« uvádí dokument.
Celkové snížení počtu dětí ve třídách, a to nejen v MŠ, považuje Nohavová za dobré. Přiznala, že vždy byl i její sen, mít zapsaných 20 dětí ve třídě. »Zažila jsem totiž i 35 dětí ve třídě, a někdy to byl maraton« prohlásila a tím, že pokud opravdu ke snižování dojde, je třeba s tím s předstihem počítat a zřizovat další třídy, případně školy. Je přesvědčena o tom, že tyto investice se společnosti mnohonásobně vrátí, šetření zde není na místě.
Ministerstvo školství zároveň ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj hodlá podporovat rozšiřování kapacit školek pomocí dotací v místech, kde je po nich trvalý převis poptávky. Týká se to zejména Středočeského kraje a Prahy, kde od roku 2014/2015 narostl počet dětí ve školkách zhruba o čtyři procenta. V ostatních krajích ve stejném období naopak tři procenta dětí ubyla. Mezi školními léty 2014/2015 a 2017/2018 se rozšířily školky o 2,2 procenta. Nejvíc míst v nich přibylo ve Středočeském kraji (o 6,2 %) a v Praze (o 5,6 %). Kapacity se zvyšovaly i v dalších krajích s výjimkou Plzeňského a Karlovarského. V ČR bylo v uplynulém školním roce podle statistik MŠMT 5287 školek, do kterých chodilo 363 776 dětí.