Na společných setkání s občany v rámci volební kampaně do Evropského parlamentu se často setkávám s otázkou, zda mít, či nemít společnou armádu v rámci EU.
Z pohledu Německa a Francie je vznik společné evropské armády nezbytným krokem k zajištění bezpečnosti celé Evropské unie. Když se podíváme na členské státy Evropské unie a na členské státy NATO zjistíme, že v rámci Evropy, je až na pár výjimek, členství shodné. Armády jednotlivých členských států NATO v rámci tohoto paktu spolupracují, secvičují se a dle vzájemné dohody by měly vydávat na obranu svého státu dohodnutou část 2% HDP. Evropská armáda by měla vzniknout z důvodu zvyšující se hrozby Ruska a neshod s Tureckem, ale ne jako přímá konkurence právě severoatlantické alianci. Představuje Rusko tu pravou hrozbu pro Evropu, nebo je za přípravou společné evropské armády něco jiného? Zvážíme-li právě společné členství většiny zemí Evropské unie i v NATO, je krajně nepravděpodobné, že by právě Rusko chtělo napadením zemí Evropské unie, a tím i napadením zemí NATO, rozpoutat světovou válku. Rovněž i hrozba Turecka jako člena NATO z případného konfliktu s některým spolučlenským státem je nízká, i když v případě Řecka - kdo ví. Ve věci vybudování této společné armády vyvstává celá řada otázek, a to zejména za jakým skutečným účelem by byla armáda vytvořena. Kdo jí bude velet a jakým způsobem by bylo rozhodováno o jejím případném nasazení? Kolik vojáků by měla tato armáda mít a jaký počet jich každý členský stát bude muset poskytnout? Kde budou tyto jednotky dislokovány, aby byly akceschopné?
A v neposlední řadě, kdo to celé bude financovat? V rámci plnění závazků NATO jsou již v současné době posíláni naši vojáci do zahraničích misí, takže by došlo k navýšení počtu našich vojáků, kteří budou sloužit v zahraničí, a to pod čím velením? Např. předsedy Evropské komise nebo kancléře Německa, popřípadě prezidenta Francie? Ani jedna možnost není přijatelná, takovémuto uskupení musí velet někdo, kdo své práci rozumí, ale proč tedy jsou snahy o vybudování této armády? Vypadá to, že jedním z cílů budování společné armády není odstrašení nepřítele vnějšího, ale toho vnitřního. Pokud porovnáme případné hrozby pro Evropskou unii, je jedna z největších hrozeb její možný rozpad, který by mohl nastartovat úspěšný brexit. Právě zabránění tomuto dominovému efektu, vynucování moci řídících orgánů Evropské unie a možné umlčování kritických hlasů jednotlivých členských států by mohlo být jedním z hlavních úkolů Evropské armády a ve spojitosti se snahou o odzbrojování civilního obyvatelstva napříč Evropskou unií by mohlo dojít k absolutnímu převzetí mocenského vlivu a ohrožení národní suverenity členských států. Proto je nepřijatelné vydávat finance na militarizaci Evropské unie, namísto zajištění bezpečnosti vlastních obyvatel před hrozbami, které do Evropy přinesly např. nekontrolované migrační vlny, vyvolané výzvou kancléřky Merkelové.