V minulých dnech k nám dorazily zprávy, které jsou v dnešní moderní době dosti zarážející. Obě dvě zprávy se týkají knih a jakéhosi návodu, jak k nim přistupovat.
První zpráva byla z Polska, kde došlo k veřejnému pálení knih ze strany katolických kněží, kterému přihlíželi mladí ministranti. Nutno podotknout, že v plamenech ohniště mezi panelovými domy skončily i sošky z porcelánu, africká dřevěná maska nebo hinduistická soška. Knihy o Harry Potterovi nebo upírech ze ságy Stmívání spolu s dalšími předměty představují skutečně velké riziko pro moderní společnost.
Další zpráva přišla ze Španělska, kde Školská komise pro rovnost pohlaví vzala útokem knihy pro děti do šesti let a na černou listinu umístila 30 procent knih pohádkových příběhů. Děti ve škole Teber z Barcelony si tedy již nebudou moci přečíst pohádku o Červené Karkulce nebo Sněhurce a sedmi trpaslících z důvodu, že jsou podle vyjádření komise až příliš »sexistické« a představa hrdinského skutku myslivce, který zachrání Karkulku i s babičkou poté, co je sežral vlk, je špatná.
Jedním z kritérií pro hodnocení byl i počet postav v příběhu v mužských a ženských pozicích a jaké role zastávají, popřípadě i míra násilí v ději příběhu. Proto je jistě velmi alarmujícím příběh o Sněhurce a sedmi trpaslících, Popelka, Mášenka a medvědi. První tráví dny a noci se sedmi horníky v jedné chaloupce, druhá chodí domů okolo půlnoci a ztrácí přitom části svého oblečení a poslední se skoro vloupá do domku a neoprávněně užívá věci tří nebezpečných šelem.
Obě tyto zprávy poukazují na fakt, že v posledních letech přibývá případů cenzury a volání po jejím zavedení, ale přitom by stačilo, pokud už se tedy rodič rozhodne přečíst svému potomkovi nějaký pohádkový krvák nebo drama, aby mu ten příběh vysvětlil. Vždyť na pohádkách vyrostlo mnoho generací dětí, a pokud se přeci jenom někomu tyto příběhy nelíbí, ať je jednoduše nečte.
Nechci si ani představit, co by takováto nebo jí podobná komise udělala s naším Večerníčkem. Určitě by nebyl zrovna ideálním příkladem pro děti, když si na jednokolce jezdí bez helmy, auto řídí jen jednou rukou a ze žebříku skáče do neznáma. Korunu tomu nasazuje systematickým intenzivním rozhazováním listů papíru všude kolem sebe. Pravděpodobně by byl označen za nezodpovědného a nebezpečného tvora pro sebe a své okolí a tudíž by musel být zakázán jako špatný vzor.
Jakákoliv snaha o zavádění cenzury je nepřípustná, ať z náboženských, tak z politických nebo jiných důvodů, a rovněž pálení knih je v současné době projevem barbarství.