Patnáctý březen 1939 byl začátkem nejtemnější kapitoly československých dějin. Šlo o bytí a nebytí našeho slovanského národa. Před 80 lety začaly akcelerovat tragické události, jež přinesly smrt 360 000 našich občanů, poznamenaly miliony lidských osudů, došlo k vyloupení a zmrzačení naší země. Ten den vpadli do zbytku Česko-Slovenska němečtí okupanti, aby zotročili český lid a připravovali jeho totální fyzickou likvidaci.
Člen ČsOL a pozůstalý po oběti gestapa a příbuzný obětí KT Auschwitz Jiří Jaroš Nickelli z Boskovic rozsah barbarství německé nacistické okupační moci vyčíslil zcela jasně: 360 000 obětí protektorátu, okupace, domácího a zahraničního odboje, 350 000 vyhnaných Čechoslováků z pohraničí a vnitrozemí, 170 000 lidí zavlečených na otrocké práce do rajchu, desítky zničených a vypálených obcí, mrtví, zavraždění, popravení, nezvěstní z věznic, káznic, koncentračních táborů a transportů smrti, a také vykradení státu, uloupení čs. státního pokladu, zavření vysokých škol, nucené nasazení mladých… »To vše zahájil 15. březen 1939 a ukončil až 9. květen 1945,« uvedl Nickelli.
Skutečný pamětník událostí 15. března Karel Svoboda z Prahy, rodák z Českého ráje, je vždy otřesen, vzpomene-li si na tento den, od něhož uplynulo již osm desítek let. »Bylo mi devět let a jako děti už jsme byli vtaženi do událostí. Žili jsme jen 20 kilometrů od hranic Říše, poblíž Hrubé Skály. Během půl hodiny byli Němci v naší vísce. Moji rodiče plakali a ten děs, k němuž přispělo nevlídné počasí, plískanice a také děsivě šedé uniformy a helmy Němců, se přenášel i na nás děti.« Pan Svoboda pro náš list zavzpomínal, že v následujících dnech a týdnech po 15. březnu přijely do okupované země tzv. rabovací konvoje, aby jejich osádky vykradly v Čechách a na Moravě, co jen bylo možné ukrást. Mrzí ho, že část našich občanů podléhá zlovolnému výkladu dějin, které šíří některá média a politici, že kromě německé okupace zde byla prý i ta ruská. »Takové srovnání je nemístné a já je absolutně odmítám!« zdůraznil naší zpravodajce.
Největší tragédie našeho národa
K 80. výročí zahájení německé okupace vyslovil na webových stránkách svého institutu exprezident Václav Klaus. Odmítl vyvyšování jiných tragických dat československých dějin nad 15. březen 1939, který byl v každém případě největší tragédií našeho národa ve 20. století. »Březen 1939 byl jedinečný a zásadní v tom, že tehdy šlo, resp. začalo jít o bytí či nebytí našeho národa. Nejen našeho státu. Nacisté se svými likvidačními plány netajili. Hrozilo, že náš národ bude opravdu zničen. To je třeba připomínat i dnes. Nelze to bagatelizovat současnými pokusy nově konstruovat evropské dějiny tak, aby se hodily dnešku,« uvedl Klaus, který se nemůže smířit s tím, že jsou tragická výročí let 1938 a 1939 připomínána daleko méně. A hlavně méně, než si zaslouží, což lze podle něho snadno prokázat zcela nepřiměřenou odlišností mediálního pokrytí loňského 50. výročí 21. srpna 1968 a letošního 80. výročí 15. března 1939.
Cílem je převyprávět dějiny
Exprezident je přesvědčen, že podceňování tohoto výročí není náhodné. »Tento ‚příspěvek‘ k našemu zapomínání má evidentní cíl: tehdejší strašlivý zásah Německa do našich dějin odsouvat do pozadí. A přispívat tím k převypravování naší historie tak, aby se více hodila do dnešního evropského narativu (příběhu – pozn. aut.).«
Exprezident odmítá také »proradný pokus« symetrizovat vinu Čechů a Němců za druhou světovou válku a holokaust připomínáním »nepěkných českých činů, ke kterým docházelo při odsunu sudetských Němců«. Ve svých diskusích se současnými německými politiky Klaus vnímá, že bývá stále nastolována otázka, »zda by nebylo možné s tím odsunem (a s majetky) něco udělat«, což zcela vylučuje. Ve svém hodnocení minulosti je bývalá hlava státu ve shodě s účastníky domácího protinacistického odboje, našimi vojáky bojujícími v zahraničních armádách, i všemi demokraty a antifašisty současnosti.
U Pečkárny
Ústřední výbor KSČM a KV Praha pořádá od 13 hodin u budovy Petschkova paláce v ulici Politických vězňů vzpomínkové shromáždění k 80. výročí zahájení okupace nacistickým Německem a vzniku protektorátu Čechy a Morava. V tzv. Pečkárně sídlilo pražské gestapo, které zde mučilo české vlastence. Od 16 hodin se pak na Václavském náměstí koná obdobná pietní akce, kterou pořádají vlastenecké a mírové organizace sdružené v platformě Spojenectví Práce a Solidarity.
Senát připravil v pražském Kolovratském paláci konferenci o dějinných souvislostech březnových událostí roku 1939. Odpoledne se v Brně na nádvoří Kounicových kolejí, v místech někdejšího nacistického popraviště, konal pietní akt spojený s promítnutím historického dokumentu. Pořadatelem byl Oblastní výbor ČSBS Brno.