Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše by po květnových volbách mohlo v novém europarlamentu získat osm křesel. Plyne to z první projekce odhadů výsledků, které novinářům nabídl samotný europarlament.
Z ČR by v novém EP podle projekce zasedli také čtyři zástupci ODS, po třech mandátech by měli získat Piráti (kteří se přitom kasají, že mají plán jak eurovolby u nás vyhrát) a ČSSD, dva by podle ČTK připadly KSČM. Do europarlamentu by se měl dostat také jeden zástupce Okamurovy krajně pravicové SPD.
Bez europoslaneckého mandátu by tak u nás zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL, tedy strany, které jsou nyní členy nejsilnější lidovecké frakce.
Evropská lidová strana (EPP) by podle zveřejněných dat měla ale zůstat nejsilnějším uskupením s celkem 183 mandáty, 29 z nich by mělo připadnout německé CDU/CSU. Socialisté na druhém místě by měli dosáhnout na 135 mandátů, třetí nejsilnější frakcí by měla být liberální ALDE se 75 mandáty. Součástí této frakce je i české vládní hnutí ANO.
Nový europarlament tak bude daleko rozdrobenější než ten současný – a bude v něm větší šance cokoli prosadit. Technicky bude mít v důsledku britského odchodu z EU méně křesel, rozdělovat se bude 705 míst místo stávajících 751.
Eurovolby se budou v ČR letos konat 24. a 25. května, vybírat se bude 21 europoslanců. V posledním hlasování v květnu 2014 získalo ANO čtyři mandáty stejně jako TOP 09 společně se STAN a také ČSSD. Zvoleni tehdy byli také tři zástupci KDU-ČSL a tři komunisté, dva zástupci ODS a jeden mandát tehdy připadl Svobodným.
Autoři projekce, která má nyní být upravována podle nových statistických údajů každé dva týdny, připomínají, že rozdělení křesel podle frakcí odpovídá stávajícímu zapojení politických stran do nich. Od roku 2014 se však politická mapa EU v členských zemích změnila a členství ve frakcích se může měnit či mohou v novém složení EP vzniknout zcela nové.
Německá CDU/CSU bude vůbec největší národní stranou v EP, hned druhé místo ale projekce nyní přisuzuje italské Lize s 27 mandáty. Takový úspěch vládní strany s výrazně protiimigrační a často i proti EU zaměřenou rétorikou může být jedním z dokladů změn, které Evropský parlament po volbách čekají.
Průzkumy, které jsou podkladem pro projekci, neplatil sám europarlament, autoři pracovali s hodnověrnými veřejnými daty z jednotlivých členských zemí.