V letošních senátních volbách si nejlépe vedla ODS. Z jedenácti jejích finalistů bylo zvoleno deset. Naopak výrazně propadly ČSSD a ANO, které získaly jen po jednom senátorovi. Neúspěchem skončily volby i pro KSČM, která nebude mít v Senátu své zastoupení.
Zájem o druhé kolo senátních voleb byl velmi malý. Volební účast byla 16,49 procenta, což je druhá nejnižší účast v dosavadní historii druhých kol senátních voleb.
Složení horní parlamentní komory se po letošních volbách výrazně změní. V 81 členné komoře budou mít občanští demokraté celkem 16 senátorů. Oproti končícímu období si polepší o šest křesel. Stejný počet členů bude mít i klub hnutí STAN, které získalo šest senátorů. Obě frakce usilují o to, aby jako početně nejsilnější klub mohly nominovat předsedu Senátu.
Klub KDU-ČSL a nezávislí bude mít 15 senátorů. Lidovci obhajovali tři křesla, o jeden mandát přišli. ČSSD získala jen jeden mandát ze 13 obhajovaných, a má tak 13 senátorů. Vládní hnutí ANO, které získalo také jen jednoho senátora z deseti finalistů, bude mít sedm křesel. Početně nejmenším zůstane Klub pro liberální demokracii - Senátor 21, bude mít šest členů. V horní komoře bude nově osm nezařazených senátorů. V Senátu zůstane zachováno šest klubů. Rozložení sil v horní komoře bude ještě záviset na tom, zda se případně k některé z frakcí připojí úspěšní nezávislí kandidáti nebo zástupci menších stran.
Halíková: Věřím, že KSČM příště uspěje
Komunistická strana Čech a Moravy nebude mít poprvé od vzniku Senátu v roce 1996 žádného zástupce v horní parlamentní komoře. Její kandidátka na Karvinsku, bývalá poslankyně a exprimátorka Havířova Milada Halíková prohrála ve druhém kole s bohumínským starostou Petrem Víchou (ČSSD). Halíková prostřednictvím našeho listu děkuje všem, kteří využili své volební právo i ve druhém kole senátních voleb a zejména těm, kteří jí dali hlas. »Naše hlasy žel nestačily, senátorem za volební obvod 74 bude nadále Petr Vícha, starosta města Bohumín. K vítězství jsem mu blahopřála,« řekla Halíková Haló novinám. Zároveň poděkovala členům volebního štábu a všem, kteří se nezištně podíleli dobrovolnou prací na volební kampani.
»Je mi líto, že nebudu moct uskutečnit mnohé záměry, o kterých jsme s voliči hovořili během kampaně. O některé se ale budu nadále pokoušet z pozice zastupitelky Havířova. KSČM nebude mít v horní komoře Parlamentu žádné zastoupení. Věřím, že za dva roky, až budou opět volby v 1/3 senátních obvodů, se to změní,« dodala Halíková.
Grospič: Je patrný odklon od levice
KSČM si je podle místopředsedy jejího ústředního výboru Stanislava Grospiče vědoma toho, že senátní volby pro ni nedopadly dobře. »Je to vážná ztráta pro KSČM, ale věřím, že se s tím vypořádáme a že se v příštích volbách do horní komory parlamentu opět dostaneme,« řekl. Komunisté nyní podle něj musí v klidu vyhodnotit tuto skutečnost a hledat její příčiny. »Je to o to podstatnější, že i středolevá sociální demokracie rovněž tyto volby prohrála a je patrný celospolečenský odklon od levicových stran. To platí i pro výsledek komunálních voleb. Nelze však přistupovat na tlak zvenčí, který se koncentruje do požadavků, jež by mohly naši komunistickou stranu dále oslabit, a hledat jednostranně vinu jen u některých osob,« dodal Grospič. Připomněl, že v minulosti již některé politické strany nebyly po určitou dobu zastoupeny v některé z parlamentních komor, v dalších volbách však dokázaly opět získat podporu voličů. »Přes obtížnou situaci má KSČM, pokud nepodlehne zbrklosti, dostatek síly poučit se a obnovit své zastoupení v Senátu,« míní Grospič.
Babiš: Dvoukolový systém je nesmyslný
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nejsilnější vládní hnutí dopadlo v senátních volbách »mizerně«, nicméně nic jiného prý ani neočekával. »Volební účast opakovaně vyjádřila názor lidí na Senát. Jen to potvrzuje, že dvoukolový systém je v dnešní době nesmyslný a je potřeba ho změnit na jednokolový,« řekl Babiš.
Podle předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka se politická realita změnila a ČSSD už nemá pozici nejsilnější strany na levici. Na tiskové konferenci vyzval spolustraníky, aby se sjednotili.
Lidovci podle svého předsedy Pavla Bělobrádka, který sám neuspěl ve volbách na Náchodsku, zůstali za očekáváním. Ukázalo se podle něj, že v senátních volbách lidé často volí osobnosti bez ohledu na stranu, za níž kandidují.
Výsledek ODS označil její šéf Petr Fiala za první vítězství strany po devíti letech. Podle něj voliči dali jasně najevo, že ODS je alternativa k populistům a extrémistům i k vládnímu hnutí ANO.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pokládá výsledek senátních voleb pro svoje uskupení za solidní.
Finančně si pohorší hlavně ČSSD
Výsledek senátních voleb se odrazí i na příjmech politických stran. Strany a hnutí nyní dostávají od státu ročně 900 000 korun za zákonodárce. Příspěvky plynou seskupením, která úspěšné kandidáty navrhla. Případné politické přestupy senátorů nemají na směřování peněz vliv.
Sociální demokraté přijdou zhruba o polovinu dosavadních příspěvků. Proti stavu po minulých senátních volbách jde asi o 11 milionů korun ročně. Občanští demokraté si polepší asi o pět milionů korun.
Více peněz od státu poplyne do stranického rozpočtu rovněž hnutí Starostové a nezávislí, hnutí ANO, TOP 09 a uskupení Senátor 21. Pohorší si KDU-ČSL, Strana zelených a KSČM, která v horní komoře ztratila zastoupení a od státu nedostane za senátorské mandáty nic.
Stát bude stranám a hnutím vyplácet od příštího roku za senátorské mandáty celkem 69,3 milionu korun. Půjde o nižší částku než doposud. Stát ušetří za tři senátory, kteří se letos dostali do horní komory jako nezávislí kandidáti.
Senátní zajímavosti
*Nejméně hlasů potřeboval ke zvolení senátorem Leopold Sulovský (Ostravak). Stačilo mu jich 4906. Nejvíce hlasů ve volebním finále posbíral diplomat Pavel Fischer (nezávislý), dostal jich 14 919. Celkově nejvíce hlasů dostal Jiří Čunek (KDU-ČSL), o jehož obhajobě senátorského křesla na Vsetínsku rozhodlo už v prvním kole 24 158 lidí. Procentuálně nejvíce hlasů ve finále dostal lékař Marek Hilšer, a to 79,8 procenta.
*Nejméně hlasů získal z finalistů dosluhující senátor Libor Michálek (za Piráty), kterého volilo 3022 lidí.
*Nejmenší rozdíl mezi finalisty byl na Domažlicku, kde Vladislav Vilímec (ODS) porazil dosavadního senátora Jana Látku (ČSSD) o 930 hlasů. Naopak největším rozdílem hlasů porazil Fischer svou soupeřku Evu Tylovou (za Piráty), dostal o 10 731 hlasů více.
*Na Ostravsku byla ve volebním finále nejnižší volební účast - 9,23 procenta. Nejvyšší účast byla naopak na Náchodsku - 22,18 procenta.
*Z obcí přišel k volebním urnám nejnižší podíl voličů v Mnichově na Chebsku, a to 3,35 procenta. V absolutních počtech se jednalo o 11 z 328 lidí oprávněných volit. Naopak nejvyšší účast zaznamenali tradičně v Čilé na Rokycansku - 76,47 procenta. Volilo tam přitom jen o dva lidi víc než v Mnichově, tedy 13. V obci je však zapsaných pouze 17 voličů. Vůbec nikdo se nedostavil k volebním urnám v jednom z okrsků ve Skutči na Chrudimsku.
*Ze 14 senátorů, kteří v letošních volbách obhajovali mandát, jich uspělo šest.
*V senátních volbách byly zvoleny jen dvě ženy, to je nejméně od vzniku Senátu.
*Postupně stoupá průměrný věk senátorů. Po těchto volbách činí 57,53 roku, po prvních volbách v roce 1996 byl 53,07 roku.
*Letos byl zvolen nejmladší senátor od vzniku horní komory, Lukáš Wagenknecht (nestraník za Piráty), který teprve 24. září oslavil čtyřicátiny.
*Nejstarším mezi nyní zvolenými senátory je Jaroslav Kubera (ODS), kterému je 71 let. Doyenem horní komory ale zůstane sociální demokrat Jaroslav Malý, který v prosinci oslaví 72. narozeniny. Nejstarším zvoleným senátorem vůbec byl František Čuba, který získal mandát v roce 2014 ve věku 78 let.
*Jediným, kdo v horní komoře zasedá už od jeho ustavení, je jeho dosavadní předseda Milan Štěch (ČSSD), který má mandát do roku 2020.
*Vysokoškolské vzdělání má drtivá většina senátorů, tradičně převažují inženýři (z technických, ekonomických a zemědělských fakult). Hodně je i lékařů, letos byli zvoleni tři absolventi lékařských fakult.
*Letošní senátní volby nepovedou k obměně dolní parlamentní komory. Ve finále figuroval jen jeden poslanec, předseda opoziční KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, ale neuspěl.