Média opět uvedla bombastickou hodnotu výše průměrné minimální, která překročila hranici 30 000 korun. Samozřejmě to není prvoplánové. Tato částka má lidem sdělovat, jak se mají dobře. Jenže! Jsou zde tři základní problémy.
První - a největší - je ten, že průměr je statisticky vypovídající údaj jen tehdy, neodchylují-li se jednotlivé hodnoty příliš od sebe (rozumějme jako že všichni mají tak nějak podobně - třeba v rozmezí 20-40 tis. Kč), což zde evidentně neplatí. Máme zde lidi, kteří se značně odchylují od průměru jak na jednu, tak na druhou stranu – extrémně bohaté a lidi, kteří i přes to, že poctivě pracují, nemohou vydělat ani na základní živobytí. Tedy je to údaj s velmi nízkou hodnotou pro reálný stav. K tomu poslouží mnohem lépe modus a medián. A tyto ukazatele nám říkají, že 7 z 10 zaměstnanců si o této průměrné mzdě mohou tak akorát nechat zdát.
Za druhé: jedná se o údaj hrubého příjmu (tzn. – cca 30 %). 20-22 tisíc korun vypadá ve světle zvyšujících se cen (třeba za bydlení) už mnohem hůře.
Za třetí: není to ani třetina průměru mzdy v SRN, přitom produktivita práce českých zaměstnanců je na 70 % úrovně Německa. Takže mzdy by dle této logiky měly být alespoň na 70 % úrovně Němců, nicméně problém je ten, že u pánů Kalousků, Stanjurů a Bělobrádků absentuje jakákoli vize vývoje zaměstnanecké politiky, proto jediné, čím se mohou podbízet zahraničním společnostem, je nízká cena práce. Zřejmě kvůli tomu také brojí proti jakémukoli růstu. Ukázali by na vlastní neschopnost!