Leo Luzar: Proč vlastně neprošla novela „protikuřáckého” zákona?

2. 6. 2018

Tak zvaný „protikuřácký” zákon již před svým vznikem samotným rozdělil v názorech společnost. Diskutabilní byl především fakt, že nebojuje až tak proti kouření, které je samozřejmě návykem zdraví škodlivým, což nikdo z nás nerozporuje, ale spíše proti kuřákům, kteří se z uzavřených prostor restaurací přesunuli před jejich vchodové dveře, kde už tento zákon neplatí.

Návrh na zmírnění „protikuřáckého” zákona, podle kterého by dostaly vyjímku menší hospody a bary, kde se nepodává jídlo a plocha určená pro zákazníky není vyšší než 80 metrů čtverečních, dále pak zřízení oddělených kuřáren bez obsluhy, osvobození zastřešených pergol a předzahrádek od tohoto zákazu a v neposlední řadě pak nesmyslný zákaz pro hospodské neprodat alkohol někomu, kdo by pak pod jeho vlivem způsobil škodu na cizím majetku nebo někomu ublížil, (nepochopil jsem, jak ten hospodský pozná, kdo se chystá způsobit škodu a kdo už ne), podepsalo 86 poslanců z osmi poslaneckých klubů. Jedním z těchto podpisů byl i ten můj. Vyjímku tedy tvořil pouze poslanecký klub lidovců, kteří nepřidali ani jeden podpis.  A všech nás 86 kuřáků i nekuřáků volalo při jeho podpisu po návratu ke zdravému selskému rozumu.

Tuto novelu však nejdříve odmítla vláda a včera i poslanecká sněmovna už v úvodním kole. Pro návrh na zamítnutí novely, jak jej podal zpravodaj, onkolog prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. (ANO), hlasovalo 91 poslanců ze 172 přítomných.  O zachování nynější podoby „protikuřáckého” zákona i se všemi jeho chybami tedy rozhodla většina, ale pachuť zůstala.

Dvacet poslanců hnutí ANO 2011, kteří se svobodně podepsali pod změnu zákona půl roku občanům a médiím tvrdili, že jsou ochotni napravit již zjevné negativní zkušenosti a nabídnout kompromis jak pro podnikatele v pohostinství, tak i pro obyvatele v okolí hospod. Proč tedy 18 z nich nyní hlasovalo proti dané novele (zbylí dva byli omluveni)?  Mě napadá jediné, a to, že poslanci hnutí ANO volí čím dál více pohodlnou a jistou cestu ve stínu svého velkého šéfa, a to i v zákonech bez politického pozadí. O to více mne to straší v souvislosti s jeho oblíbenou praxí měnit názor podle toho, jak se vyspal mediální tým.

Autor: 
Leo Luzar, místopředseda poslaneckého klubu KSČM