Miroslav Grebeníček: Komu a jak fandí veřejnoprávní Česká televize?

Bylo by jistě projevem lidské poctivosti i odborné kompetence, pokud by generální ředitel ČT Petr Dvořák a producent Václav Marhoul dokázali přiznat dlouhodobě existující stranickost a konkrétní závažná pochybení ve vysílání zpravodajství a publicistiky ČT i v dalších oblastech. Oni to ale nedokázali. Jako osoby zaujaté vedli v režii ČT »férovou« diskusi dva proti jednomu, v níž nepohodlná fakta zapírali nebo bagatelizovali. Právě z takové formy a průběhu diskuse, z opomíjení nebo zamlčování nepříjemných faktů mohl nutně vzniknout v divákovi ten pocit, který zmínil po dotazu na objektivitu ČT publicista Erik Best. Česká televize fandí sama sobě a určitým zájmovým a názorovým skupinám nekriticky. V přímém přenosu, za účasti generálního ředitele, bylo možné vidět, jak se to dělá, aby na obrazovce převážil jediný správný názor, tedy názor ČT či těch, komu ČT fandí. Mám za to, že skutečná informační demokracie a zásada objektivity veřejnoprávního média si žádá poněkud jinou kulturu.