V těchto dnech (29 srpna 1944) si připomínáme 78. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání jako velkého milníku v boji Čechů a Slováků proti fašismu za osvobození zpod německé okupace v letech 1939 až 1945. Významnou roli v tom sehrálo partyzánské hnutí na Slovensku, Moravě a v Čechách.
V září a říjnu 1944 bylo rozhodnuto o přenesení bojů ze Slovenska do moravskoslovenských Beskyd. Tímto úkolem byla pověřena ve Sklabini vzniklá 1. partyzánská brigáda Jana Žižky. Jejím velitelem byl Janko Ušiak a náčelníkem štábu kapitán Rudé armády Dajan Bajanovič Murzin. Příslušníci této brigády po částech a za bojů překračovali hranici mezi obcemi Makov na slovenské straně, a Velkými Karlovicemi na straně moravské tehdy protektorátu Čechy a Morava. Sám K. H. Frank se velmi obával rozhoření partyzánského boje na Moravě, a proto nechal tuto hranici bedlivě střežit. K největším bojům došlo v údolí Podťatého u Velkých Karlovic. S přechodem pomáhali tamější odbojáři, například učitel Jan Háša. Ten padl v boji u úkrytu partyzánů pod Kněhyní. Na vrcholku, na hranici nad Velkými Karlovicemi, proto stojí Památník partyzána, který na tyto události upomíná.
Právě tam se i letos 25. srpna konalo shromáždění organizované obcí Makov za spoluúčasti Žilinského samosprávného kraje a Slovenského svazu protifašistických bojovníků. Za účasti občanů a hostů byly položeny kytice a věnce k pomníku a v proslovech bylo vzpomenuto významu Slovenského národního povstání a boje za svobodu.
Vystoupili starosta obce Makov, předsedkyně samosprávného Žilinského kraje, předseda oblastního výboru Slovenského svazu bojovníku proti fašismu v Žilině, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Beskydsko a místopředseda Českého svazu bojovníku za svobodu. Shromáždění bylo zakončeno zpěvem partyzánských písní členkami ze souboru Makov.
Je i nadále nutné tyto události upomínat, neboť mnozí mladí lidé i jejich rodiče dnes málo vědí o tomto období našich národních dějin.
Fotogalerie
