Až dosud zněly zprávy o přípravách výstavby jihočeských spaloven odpadu celkem neutrálně. Poslední jednání krajského zastupitelstva ale dává tušit, že v pozadí už může probublávat boj o to, kdo bude odpad spalovat - tomu za to ostatní budou platit, a kde - tj. kolik kamionů s odpadem bude brázdit Jihočeský kraj a kterými směry.
Krajské zastupitelstvo odsouhlasilo 10. listopadu pořízení 11. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Aktualizace má na návrh Teplárny České Budějovice vymezit plochu pro vybudování zařízení pro energetické využívání odpadů (tj. ZEVO) v lokalitě výtopny Vráto. Cílem je vybudovat spalovnu odpadu do roku 2030. Právě v tom roce má začít platit zákaz skládkování komunálního odpadu, který se dá využít. Na skládky pak už poputuje jen to, co nehoří, tedy kupříkladu zemina či stavební sutě.
Spalovna ve Vrátě má mít kapacitu 160 000 tun odpadů ročně. Studie, kterou zastupitelé obdrželi, předpokládá, že v Jihočeském kraji může v roce 2030 vznikat něco přes 186 000 tun odpadů. Jelikož se počítá i se svozem z Pelhřimovska, Benešovska, Příbramska, Vlašimi nebo Horažďovicka, mohla by celková kapacita odpadu představovat ročně až 243 000 tun. Zpracovatelé studie tak došli k závěru, že v Jihočeském kraji se „uživí" zařízení pro energetické využití odpadu, tzv. ZEVO ve Vrátě a k tomu ještě jedna spalovna s roční kapacitou 40 až 50 tisíc tun odpadu na Táborsku nebo Písecku. Důležité je právě slůvko – nebo.
V obou zmíněných lokalitách se totiž v současné době spalovny připravují. Na Táborsku v areálu teplárny C-Energy v Plané nad Lužnicí a na Písecku při písecké teplárně, kde by energetická produkce spalovny měla nahradit uhelný kotel. V Písku pro tento účel již ve spolupráci se Strakonicemi vznikla společnost pojmenovaná ZEVO a je podepsáno memorandum šesti měst, které se předběžně zavázaly dovážet využitelný odpad právě sem, aby se naplnila kapacita 50 tisíc tun odpadu za rok. Spolupráce je dohodnuta se Strakonicemi, Vodňany, Blatnou, ale například i s Horažďovicemi. Rovněž plánská firma C-Energy, která plánuje komunální odpad při spalování mísit s odpadním dřevem, počítá s využitím 40 až 50 tisíc tun odpadu za rok.
Po součtu kapacity chystaného plánského a píseckého projektu tak na českobudějovické Vráto už zbývá jen kolem 60 tisíc tun odpadu, přičemž kapacita se tu plánuje 160 tisíc tun. V samotných Českých Budějovicích se odhaduje množství využitelného odpadu na necelých 42 tisíc tun za rok. Spalovna ve Vrátu tedy nutně bude potřebovat i další odpad, který bude muset dovážet.
Vráto pro celý kraj?
Náměstek hejtmana Antonín Krák (ČSSD) při prezentaci návrhu na aktualizaci krajského územního plánu a prověření plochy pro spalovnu ve Vrátě řekl, že toto zařízení na spalování a energetické využití odpadu by mělo sloužit pro celý Jihočeský kraj.
Hejtman Martin Kuba (ODS) se do debaty vložil s nadsázkou: „Teď záleží na nás, abychom starosty přesvědčili, že si každý nebude spalovat svých šest kelímků od jogurtů sám." Hejtman dodal, že kraj chce jednat na jednotlivých obcích s rozšířenou působností a uvažuje o tom, že nabídne jednotlivým městům akcionářské podíly v ZEVO v budějovickém Vrátě. Jak pevná se tedy ukáží již uzavřená memoranda o budoucím svozu odpadu do Písku nebo Plané nad Lužnicí, se ukáže.
Postoj krajského zastupitele a píseckého místostarosty Josefa Soumara (Piráti), kterého redakce oslovila hned na krajském zastupitelstvu, úplně přesvědčivě nevyzníval: „Budeme projekt píseckého ZEVO analyzovat. Pro mě je rozhodující ekonomika, to znamená, jestli bude výhodnější budovat ZEVO v Písku nebo dostaneme výhodnější nabídku na dovážení odpadu do Českých Budějovic. Je pravda, že naším záměrem v Písku je vypnout uhelný kotel v teplárně a nahradit ho výstavbou ZEVO, ale z materiálu, který zpracoval kraj, se ekonomika píseckého záměru jeví jako nejslabší. Na druhé straně ředitel Teplárny České Budějovice pan Král nás ujišťoval, že i tři spalovny v kraji budou moci koexistovat, že odpadu bude dost," vyjádřil se Josef Soumar.
Spojenectví Písku a Strakonic ale nepovažuje za definitivní ani starosta Strakonic Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost), který minulý týden řekl: „Zatím jsme od nikoho nedostali spočítáno, kolik bude likvidace odpadu stát. Písek zatím pro nás vypadá nejperspektivněji, ale pokud to bude legislativně možné, budu usilovat o vlastní malou spalovnu ve Strakonicích. S bankou se teď snažíme tento záměr propočítat. Budeme tedy porovnávat tyto dva záměry a hledat cestu výhodnou pro Strakoňáky a ne pro byznys někoho jiného."
V Písku ale se Strakonicemi stále počítají. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou město vydalo také minulý týden. Mluví se v ní o záměru výstavby spalovny v písecké teplárně: „ZEVO Písek je koncipováno jako komunální projekt a za jeho přípravou stojí města Písek a Strakonice. Naším cílem je zajistit službu občanům, na rozdíl od soukromých projektů ZEVO nám nejde o rychlou ekonomickou návratnost. Plánovaná návratnost investice je proto cca 13 let. Díky tomu bude zajištěna přijatelná cena pro nakládání s odpady i přijatelná cena tepla vyrobeného v ZEVO." Jenže teplo za přijatelnou cenu mohou z písecké teplárny odebírat jen Písečtí. Zřejmě proto tedy strakonický starosta zvažuje i samostatný projekt.
Tábor s Vrátem nepočítá
Město Tábor setrvává na memorandu o odpadové spolupráci se společností C-Energy Planá, které přijalo letos v květnu. Zastupitelé měli na stole dvě varianty – dovoz odpadu do budoucí spalovny v budějovickém Vrátě nebo do plánského areálu C-Energy.
Tehdejší místostarosta Václav Klecanda (Piráti) táborským zastupitelům sdělil, že čím kratší vzdálenost dovozu odpadu ke zpracování bude, tím bude služba levnější a ekologičtější. A uvedl také, že náklady na dovoz do ZEVO Vráto nejsou dostupné, i když město oslovilo přímo Teplárnu České Budějovice. „Pokud tyto informace existují, jsou neveřejné," uvedl v předkládaném memorandu táborský místostarosta Klecanda. Táborští zastupitelé poté odsouhlasili memorandum se společností C-Energy, která tento táborský závazek potřebovala jako příslib dostatečného množství odpadu pro realizaci svého záměru v dotačním řízení. Podle memoranda táborská aglomerace s „krmením" budějovické spalovny nepočítá.
Z lavírování některých měst – navzdory uzavřeným memorandům – plyne jediné. Půjde o čas a o rychlost. Kdo první ZEVO postaví a naplní jeho kapacitu, získá výhodu.
Společnost C-Energy Planá chce zkušební provoz zahájit v roce 2026. „Pro projekt energetického využití odpadu v Plané nad Lužnicí máme dokončenou technickou studii i ostatní podklady, které jsou potřebné pro zahájení přípravy procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Do konce roku plánujeme podat žádost o dotaci z Modernizačního fondu, v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku pak počítáme se zahájením procesu EIA. Máme za sebou významný krok zajištění paliva, formou memoranda má zajištěno 40 tisíc tun směsného komunálního odpadu ročně z obcí v okolí. Koncepce svozu odpadů je nastavena tak, aby v Plané skončil odpad směřující na skládky v Želči, Hrádku u Pacova a Voticích. Celkové investiční náklady překročí dvě miliardy korun, z toho 50 procent by měl pokrýt program Heat Modernizačního Fondu," uvedl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš.
Starosta Štěpán Pavlík oceňuje, že C-Energy počítá vedle spalovny i s dotřiďovací linkou. Na druhé straně připustil: „Poslechneme si i Budějovice, záleží na podmínkách." Současně však poukázal na již schválené memorandum o spolupráci se C-Energy.
Plánská spalovna ale podle všeho bude stát dřív. Ve Vrátě se počítá s uvedením do trvalého provozu v roce 2030.
V Písku je na tahu veřejnost
V Písku městem zřízená společnost ZEVO Písek podala oznámení o posuzování vlivů na životní prostředí ke svému záměru výstavby zařízení vedle Teplárny Písek. Jednatelem společnosti ZEVO Písek je stávající jednatel společnosti Odpady Jakub Šimoník. V tiskové zprávě se soustřeďuje především na vyvrácení obav veřejnosti ze spalovny.
„Není pravdou, že pouze spalování odpadu s sebou nese emise nebezpečných látek. V zásadě stejné znečišťující látky jsou bohužel emitovány při jakémkoliv spalování uhlí i dřeva. Sledovány a regulovány jsou ale pouze v ZEVO a velkých spalovacích zdrojích. Pouze v těchto zdrojích jsou nasazeny takové technologie, aby bylo možné tyto emise účinně snižovat. Pro všechny záměry s možným vlivem na životní prostředí a zdraví lidí je prováděno posouzení vlivu na životní prostředí, na jehož začátku jsme. Jde o proces, kdy jsou zpracovány nezávislé odborné studie a všechny orgány státní správy a veřejnost mají prostor k vyjádření připomínek k záměru a jeho vlivům. Tento proces právě začal u záměru ZEVO Písek. Výhoda tohoto záměru je, že energetické využití odpadů nahradí spalování hnědého uhlí, které s sebou nese rovněž zátěž ovzduší. K záměru ZEVO bylo zpracováno posouzení možných zdravotních rizik a toto posouzení konstatuje, že záměr nepředstavuje významné zdravotní riziko pro obyvatelstvo. Rádi bychom dále sdělili, že není možné srovnávat zařízení EVO (energetické využívání odpadů) se spalovnou nemocničních nebezpečných odpadů ve Strakonicích nebo Plzni. Zařízení EVO Písek bude na zcela jiné technologické úrovni a nebude ani využívat nebezpečné odpady," uvádí Jakub Šimoník.
Tisková zpráva zdůrazňuje, že město otevřenou diskusi ohledně investičního záměru vítá. „Budeme rozhodovat o tom, zda chceme být v oblasti nakládání s odpady a dodávek tepla pod vlivem soukromých podnikatelů a zahraničních dodavatelů paliva nebo se pokusíme zajistit v obou oblastech co nejvyšší soběstačnost. Letošní rok nám ukázal, jak moc je toto rozhodnutí pro naši budoucnost důležité," dodává Šimoník.
Jedna velká nebo menší spalovny?
Krajští zastupitelé návrh na zahájení aktualizace zásad územního rozvoje kraje s vytvořením prostoru pro výstavbu spalovny ve Vrátě schválili. Piráti hned vzápětí vydali tiskovou zprávu na toto téma. Zastupitelka Veronika Kovářová v ní říká: „Je potřeba dávat pozor na celkovou kapacitu spaloven odpadů, aby byl spalován odpad jen z nejbližšího okolí a nemusel se dovážet kamiony z ostatních krajů a abychom spalováním nepřišli o motivaci ke třídění odpadů. Je potřeba omezit skládkování, ne ale za cenu toho, že budeme spalovat všechno." A pirátský zastupitel Dan Leština dodal: „Velké spalovny by mohly rozproudit dovoz odpadů z velkých vzdáleností a nárůst potřeby tady u nás v Jihočeském kraji skládkovat nebezpečný popílek a další produkty spalování. Naopak nedostatečná celková kapacita v kraji by nám neumožnila včas ukončit skládkování komunálního odpadu. Nyní se nám tedy otevírá možnost nastavit si racionální pravidla pro celý kraj."
Na to, že výstavba spalovny ve Vrátě pro celý Jihočeský kraj, by si vyžádala budování překladišť odpadu, poukázal na krajském zastupitelstvu zastupitel František Konečný (nezařazený).
Studie, kterou krajští zastupitelé dostali, uvádí seznam možných překladišť. Kromě Prachatic, kde se navrhuje areál technických služeb, jde všude o využití stávajících skládek. Pro Třeboňsko a Trhové Sviny se počítá s překladištěm na skládce Růžov, pro Písecko na skládce Vydlaby, pro Strakonicko ve Strakonicích, pro Jindřichohradecko, Pelhřimovsko, Humpolecko, Pacov a Telč, případně i Jihlavu připadá v úvahu překladiště v Dolní Pěně. Pro Českokrumlovsko a Kaplicko má být překladiště na skládce Bukovsko Malonty, pro Dačicko a část Pelhřimovska a Humpolecka na skládce Borek u Dačic, pro Benešovsko, Voticko a Příbramsko se uvažuje o skládkách Votice, Jinošice, Trhový Štěpánov nebo Chrást u Tochovic, pro Táborsko, Milevsko, Soběslavsko a Veselsko by měla jako překladiště sloužit skládka v Želči, pro Vimpersko v Pravětíně, pro Týn, Vodňany a část Prachaticka skládka ve Vodňanech a pro Horažďovice a Blatnou skládka v Horažďovicích. Do Vráta by při předpokládané kapacitě spalovny dojíždělo podle tohoto dokumentu 79 kamionů denně. V drtivé většině by mířily do Českých Budějovic ze severního směru.