Máme tu další díl Bez obalu a s ním také pravidelnou dávku vládních nesmyslů a asociálních kroků čtyřdemolice, které si zaslouží komentář.
Daň z neočekávaných zisků firem – další vládní propadák
Již při loňském zúčtování roku 2023 bylo jasné, že tzv. windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků firem, skončila pro ministra financí Zbyňka Stanjuru i celou vládu tehdejší pětikoalice fiaskem. Při sestavování státního rozpočtu na rok 2023 ministerstvo financí uvádělo, že příjmy z windfall tax by měly dosáhnout 85 miliard korun.
Ještě v srpnu 2023 pak Stanjurovo ministerstvo odhadovalo zisky ve výši 64,5 milionu korun. Závěrečné zúčtování ale ukázalo, jaké vzdušné zámky si vláda stavěla, když se za rok 2023 podařilo ve výsledku dosáhnout jen něco málo přes třetinu původních odhadů. Že se nejednalo o náhodu a windfall tax je dalším vládním propadákem, doložila nyní nová data za loňský rok, ve kterém se příspěvek do státní kasy z této daně například od bank vydělávajících desítky miliard ještě snížil na směšných 470 milionů.
Tak alespoň víme, z jakých odhadů nyní premiér Fiala odvozuje své predikce ohledně německých platů. Stanjura pak další loňský propadák s windfall tax odmítl blíže okomentovat a uvedl pouze, že stát neměl dosud s podobnými opatřeními žádné zkušenosti. Ani to však nebránilo v rozpočtovém výhledu napálit prvotní odhad na 100 miliard.
Zase to odnesli nejchudší
A tak výběr daní dolehl opět na ty nejchudší, na rozdíl od bank, které našly nástroje, jak windfall tax obejít a navzdory nízkým odvodům vydělaly loni opět přes sto miliard korun. Za tři čtvrtletí loňska, pro která jsou data dostupná, jim totiž stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 8,1 miliardy Kč, tedy o desetinu, na téměř 91 miliard korun.
Stejně tak jako je stát v posledních letech neschopný zdanit korporáty, další desítky miliard mu unikají při výběru daní u OSVČ v oblasti IT, kde navzdory naší nedobré ekonomické situaci máme ve srovnání s okolními zeměmi daleko nejnižší míru zdanění podnikajících IT specialistů vydělávajících alespoň dvojnásobek průměrné mzdy.
Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy OSVČ »ajťák« vydělávající 120 tisíc odvádí na daních v absolutních číslech méně než zaměstnanec s minimální mzdou, nebo 4x méně než zaměstnanec se stejným platem. Stačí tak, aby si zaměstnanec »ajťák« pořídil živnostenský list a ušetří oba – firma i pracovník. Jediný, kdo na švarsystému prodělá, je stát, který tak ročně přichází podle PAQ Research až o desítky miliard. V žádné okolní zemi přitom podobné zvýhodnění, jakým je 60procentní výdajový paušál, neplatí.
Namísto zefektivnění výběru daní, na nějž měla vláda celé tři roky, tak nyní ministr financí na začátku roku snížil odhad růstu ekonomiky. Dle něj se má HDP letos zvýšit o 2,3 % namísto na podzim odhadovaných 2,5. Ještě pozitivnější byla prognóza 2,7 %, na které je postavený letošní rozpočet. Je však otázkou, nakolik budou nyní odhadované 2,3 % růstu reálná. České firmy totiž hned na začátku roku spustily kvůli vysokým nákladům na energie vlnu propouštění.
»Ceny energií v Česku zůstávají nadprůměrné. Například Spojené státy mají ceny dvaapůlkrát až třikrát nižší. Roli hraje i tlak na zelenou energetiku,« shrnul analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. A výši růstu HDP u nás může negativně ovlivnit také výrazné snížení odhadu růstu německé ekonomiky.
Mají snad zázračný plán?
Netuším, jaký zázračný plán má ministr Stanjura připraven, abychom dosáhli růstu nad 2 %, když v Německu snížili odhad z 1,1 aktuálně na 0,3 %. Stejně jako naše vláda, i vláda kancléře Scholze chtěla svou neschopnost přetřít na růžovo pozitivními odhady, jen aby nyní na začátku roku musel tamní ministr hospodářství Habeck konstatovat, že situace v Německu je vážná. Ještě za Scholze loni německá ekonomika, která je největší v Evropě, podruhé v řadě klesla, a to o 0,2 procenta.
Jak dlouho nám tu tedy Stanjura s Fialou ještě budou vykládat předvolební pohádky o dvouprocentním růstu, než se na tiskovkách zase budou tvářit překvapeně, že okolnosti se nedaly předvídat a uvalí další škrty na lidi již nyní ohrožené chudobou?
A jak se tato situace dotkne nás? Výkonný ředitel představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer uvedl, že přibližně třicet procent českého zahraničního obchodu je realizováno s Německem a ekonomická slabost Německa tedy nutně silně ovlivňuje hospodářský růst v České republice. Jak dlouho nám tu tedy Stanjura s Fialou ještě budou vykládat předvolební pohádky o dvouprocentním růstu, než se na tiskovkách zase budou tvářit překvapeně, že okolnosti se nedaly předvídat a uvalí další škrty na lidi již nyní ohrožené chudobou?
Megalomanské plány na zelenou transformaci Evropy stále neopustily hlavy evropských komisařů a jejich předsedkyně. To bylo znát i u představení kompasu EU pro obnovení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelné prosperity minulou středu. Tento kompas má v návaznosti na Draghiho zprávu pomoci Evropskému průmyslu stát se opět konkurenceschopným a z EU udělat opět atraktivní místo pro rozvoj a investice.
V rámci toho by měly být podpořeny inovativní technologie, jako je AI či robotika, překážky na jednotném trhu by měly být odstraňovány a evropské firmy by měly dostávat preferenci u veřejných zakázek v kritických odvětvích a technologiích. Další oblastí, které se kompas dotýká, je dekarbonizace průmyslu a podpora obnovitelných zdrojů energie.
Nevzdávají se extrémních ambicí
Jak vypadá dekarbonizace průmyslu, můžeme vidět na průmyslu automobilovém, který začal zaostávat za průmyslem asijských států a USA kvůli ohromnému tlaku Evropské komise a bohužel i Evropského parlamentu na přechod na elektromobilitu. Automobilový průmysl zmiňuji i s ohledem na začátek strategických rozhovorů mezi Komisí, automobilkami a odbory. Doufám, že přítomní představitelé Komise budou alespoň jednou pořádně poslouchat a zmírní své extrémní ambice zrušením či odsunutím zákazu spalovacích motorů a alespoň dočasné prominutí či zmírnění pokut pro automobilky, které nevyrábějí dostatečný podíl elektromobilů.
Posedlost vedoucích představitelů Evropské unie vším zeleným zabíjí. A nemyslím tím pouze konkurenceschopnost, průmysl či životní úroveň, ale ve velkém může podněcovat k zabíjení lidí. V únoru minulého roku uzavřela EU s Rwandou memorandum o dodávání surovin potřebných k zelenému průmyslu. Před pár dny konžské povstalecké hnutí M23 přímo vojensky podporové Rwandou zabralo strategické město Goma na východě Demokratické republiky Kongo, tedy oblasti velice bohaté na strategické suroviny pro zelený průmysl. Vzhledem k tomu, že Rwanda i podle zpráv amerického ministerstva zahraničí vyváží větší množství těchto surovin, než sama vytěží, je zřejmé že tyto suroviny získává »díky« plundrování Konga.
Přes půl milionu lidí nyní nemá kvůli zabrání Gomy střechu nad hlavou či přístup k jídlu a vodě. I přes to všechno se EU zatím nemá k vypovězení memoranda s Rwandou a zmírnění zeleného šílenství, které těžbu těchto zdrojů vyžaduje. Možná, že jde však o další plán Komise, cílem kompasu konkurenceschopnosti je totiž i přilákání a integrace »kvalifikovaných talentů« ze zahraničí. Možná si Evropská komise slibuje, že pokud učiní život v dalších státech nesnesitelný podporou vojenských konfliktů, bude pak moci získat více levné pracovní síly i do našich ulic, s čímž dozajista pomůže i přijatý migrační pakt, na němž se podepsal ministr Fialovy vlády z Dozimetru – Vít Rakušan.
Následující besedy, na nichž se můžeme setkat:
- Ve čtvrtek 6. února v Chomutově, kde bude od 16 hodin beseda v kině Svět, a kde mě bude doprovázet zastupitel města i Ústeckého kraje Jarek Komínek.
- V pátek 7. února v Hevlíně v pohostinství Formanka. Na místě bude od 17 hodin také blogger Vidlák a zastupitelka Jihomoravského kraje Petra Rédová.
D. Nerudová – špatná hajná s krátkou pamětí: https://www.youtube.com/watch?v=msUe6MTnRx4
Video o trafikách EU a placené propagandě: https://www.youtube.com/watch?v=wroh8QhapjI
V KDU se drží osvědčeného hesla „trochu pomoct, hodně škodit, to se může vždycky hodit“: https://www.facebook.com/share/r/18BVMd9fEX/
Rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Agenti-cizich-mocnosti-Konecna-tim-pobourila-u-Leyenove-se-to-preslo-mlcenim-768515