Bez obalu s Kateřinou Konečnou - 21/2023

23. 5. 2023

Zatímco vláda lidem říká, že dobá je zlá a je potřeba si utáhnout opasky, sami vládní představitelé přichází se zbytečnými návrhy, které v současné situaci vůbec ničemu nepomohou a zcela nesmyslně zatíží státní rozpočet. A nejen státní. Navrhovaný plán rušení rodných čísel kvůli ochraně osobních údajů a jejich zamýšlené nahrazení identifikátory o dvaatřiceti znacích by bylo velkou zátěží pro veřejný i soukromý sektor. Ruku na srdce – o kolika případech zneužití rodného čísla jste slyšeli?

Díky GDPR je navíc ochrana osobních údajů již nyní dostatečná. Rodná u nás mají svou tradici již od roku 1954, a tak se ptám – je takhle velká a logisticky náročná změna opravdu nezbytná, navíc za stávající situace? To vládní činitelé skutečně nemají nyní na práci nic důležitějšího? Ekonom David Pirner o zrušení rodných čísel, které vláda plánuje na konec roku 2024, prohlásil následující: »Bude to obrovský zásah do IT systémů, do celkové infrastruktury, i do procesů, takže z tohoto pohledu ty náklady jsou vlastně ještě konzervativně pojaté, protože to vlastně bude znamenat změnu všeho, zejména u těch významných korporací i u veřejných institucí«.

Zbytečně vyhozených 56 miliard

O jak vysokém konzervativně pojatém odhadu nákladů se tu bavíme? Podle nezávislé analýzy agentury Grant Thorton mohou celkové náklady na rušení rodných čísel vyšplhat až k částce 56 miliard. Je to při současné ekonomické situaci skutečně nezbytné? O tom pochybuje i další z ekonomů, Štěpán Křeček, který dodává k rušení rodných čísel následující: »«Domnívám se, že tímto krokem vynaložíme pouze obrovské astronomické náklady, ale ten efekt, že by se zlepšil život lidí, bude nulový, takže nevím, proč se v této době zabýváme takto zbytečnou agendou.« A já bych se pod jeho slova s klidem podepsala.

V době, kdy stát hledá každou příležitost, jak naplnit státní kasu, v době, kdy se podniky zmítají v ekonomické krizi a vyrovnávají se s dopady covidu, přichází stát se zcela zbytečnou změnou, která nesmyslně zatíží státní instituce, způsobí zmatky a vůbec největší dopad bude mít na podnikatele. Plán, který prosazuje zejména pirátský ministr pro místní rozvoj Baroš, ukazuje, že i v malém počtu mohou být Piráti ve vládní koalici hrozbou. Ostatně piráti už pohřbili všechny, ze svých předvolebních proklamací. Přitom třeba transparentnost mi byla velmi sympatická. Je dobře, když lidé vědí, co se děje a jak se nakládá s jejich prostředky. Bohužel realita je taková, že piráti mlčky tolerovali tajné vyjednávání vojenské smlouvy mezi USA a ČR, sedí ve vládě, která dojednala tajnou a nevýhodnou dohodu s Polskem ohledně dolu Turów, a nyní jim nevadí, když vláda před občany tají, kolik kde škrtne dalších peněz na ministerstvech, což může dopadnout opět na občany!

1 350 000 domácností ohroženo chudobou

A tak, zatímco piráti spřádají plány na zbytečné rozhazování desítek miliard, se objevují další znepokojivé zprávy o stavu českých domácností. Podle analýzy Centra ekonomiky regulovaných odvětví VŠE v Praze je hned třetina českých domácností ohrožena některým z aspektů energetické chudoby. To znamená, že pro třetinu domácností buď platby za energie představují nepoměrně vysokou část příjmu, nebo ohrožené domácnosti mají nesplacené závazky vůči energetickým společnostem, případně si zkrátka nemohou dovolit dostatečné vytápění svého domova. Ze zjištění analýzy vyplývá, že se počet takových domácností za poslední rok zvýšil o pět procentních bodů, tedy o pětinu. Třicet procent představuje v současnosti v České republice zhruba 1 350 000 domácností. Problém se často týká také lidí v nájmech, kteří žijí ve starších, energeticky velmi náročných budovách. Negativnímu trendu v nárůstu energetickou chudobou ohrožených domácností rozhodně nepřispívá ani to, že spolu se Slovenskem je naše země na chvostu v růstu reálných mezd. A to nás teď všechny ještě čekají ještě rostoucí náklady spojené s představeným vládním balíčkem. Podle Pirátů prostě ideální doba na to zatížit firmy i veřejný sektor rušením rodných čísel za desítky miliard korun.

Dalším tématem, na které bych se v tomto dílu Bez obalu ráda zaměřila, je rostoucí cena ročních dálničních známek. Ty od příštího roku skokově podraží z dosavadních 1500 korun až na 2300. Zvýšené náklady se přitom nedotknou pouze jednotlivců, ale také firem, které tyto náklady – jak jinak – přenesou na své zákazníky.  Podívejme se pro srovnání k našim sousedům, kteří také nabízí roční dálniční známky. Na Slovensku za ni platí 60 eur, tedy necelých 1500 korun, což je méně než u nás před oznámeným zdražením. V Rakousku vyjde roční známka na 96,40 eur, což v přepočtu zhruba odpovídá nové ceně u nás, ovšem při neporovnatelné kupní síle i průměrné mzdě, když oba ukazatele jsou v Rakousku o více než o třetinu vyšší. O stavu dálnic v Rakousku a u nás se pak asi nemá cenu bavit. Německo má dálnice zcela zdarma a v Polsku budou státní dálnice od léta pro osobní automobily zdarma. Cena známek má u nás navíc nadále růst i v následujících letech, a tak se dá čekat, že se Česká republika bude nelichotivým premiantem v celém středoevropském prostoru!

Šetřit lze jinde!

Levice často bývá obviňována z neodpovědného hospodaření a z toho, že by jen rozdávala a neohlížela se na veřejné finance. Opak je pravdou. Proto jsem připravila tuto jednoduchou tabulku, z niž lze zcela jasně vyčíst, že radikální levice má zcela konkrétní návrhy na to, jak získat peníze do státního rozpočtu. Jen na to jde trošku jinak – chce do toho zapojit ty, kteří mají peněz dostatek, ne sdírat občany a pracující. Tabulku máte u mě na Facebooku, proto to vezmu jen telegraficky – na příjmové stránce by bylo fajn zamezit odlivu kapitálu do zahraničí, zdanit dividendy, zavést sektorovou daň pro nadnárodní korporace, daň z luxusu, majetkovou daň pro ty, kteří vlastní obrovské majetky a samozřejmě i progresivní zdanění osob i firem. Na druhé straně úspora 150 mld. na zbrojení, což jsou ony stíhačky, ale i další materiál jako vrtulníky a jiné, úspora až 7 mld. zrušením zbytečných zdravotních pojišťoven a ponechání pouze jediné, a další miliardy lze ušetřit racionalizací agend, zrušením zbytečných úřadů, ministerstev a vybrané administrativy, stopkou financování politických neziskovek atd. Jak vidíte, recept na ozdravení financí máme, takže nás nemohou obviňovat z toho, že nechceme řešit státní dluh.

Labouristé vedou. A jdou do prava

Aby Bez obalu bylo kompletní – nesmí chybět informace ze zahraničí. Tentokrát z Velké Británie, kde mimo korunovace proběhly první regionální volby od října 2022, kdy se současný premiér Sunak stal vůdcem Konzervativní strany a britským premiérem. Tento první test jeho popularity dopadl pro něj téměř katastrofálně. Jeho strana ztratila kontrolu nad 48 zastupitelstvími a ztratila 1061 radních. Opoziční Labouristé získali navíc 22 zastupitelských úřadů a 536 nových radních. Středová strana liberálních demokratů byla rovněž úspěšná a získala 12 nových úřadů a 407 nových radních. Labouristé se tak stali nejsilnější regionální stranou.

Labouristický vůdce Keir Starmer sice ihned prohlásil, že podle těchto výsledků se Labouristé příští rok stanou zcela jistě vládnoucí stranou, ale někteří pozorovatelé to zpochybňují. Poukazují na skutečnost, že Sunak převzal otěže vlády ve chvíli, kdy výzkumy veřejného mínění kladly jeho stranu o celých 30 bodů za Labouristy. Od té doby se mu podařilo tento rozdíl snížit asi na 10 bodů, a podle nejnovějšího výzkumu Sky News vede nyní Labouristická strana se svými 36 % oproti konzervativcům s 29 %, tedy jen o 7 %.  Lídr labouristů Keir Starmer posouvá svou stranu stále více doprava. Jde mu především o znovuzískání bývalých labouristických voličů ze severní Anglie, kteří před lety hlasovali pro Brexit a následně přešli ke konzervativcům.

Současná inflace v Británii přesáhla 10 %, což je nejvyšší inflace za posledních 41 let. Stejně jako česká ČNB se Britská banka snažila snížit inflaci zvyšováním úrokových sazeb, ale dosud bezúspěšně. Britská vláda, stejně jako česká, se brání tlaku na zdanění nejbohatších vrstev a mocných nadnárodních společností. Zdražování postihuje střední i nejchudší vrstvy obyvatelstva.  V zemi probíhá největší vlna stávek za mnoha desetiletí. Britská vláda je nejednotná v pohledu na Evropskou unii. Premiér Sunak se snaží vztahy zlepšit a pravděpodobně by nevyloučil přijmout statut srovnatelný s Norskem, neboť celní unie byla pro Británii ekonomicky výhodná. Ovšem naráží na protievropskou krajní pravici, kterou vede ministryně vnitra Suella Bravermanová. Tu vyhodila z vlády bývalá premiérka Liz Trussová, ale Sunak ji loni v říjnu vzal zpět, neboť je závislý na podpoře její krajní pravice. Spekuluje se, že pokud Sunak příští volby prohraje, tak by se Bravermannová mohla stát novou šéfkou Konzervativní strany. Nově založená frakce Konzervativní Demokratická Organizace (CDO), kterou financuje milionář Peter Cruddas, navrhuje sesadit Sunaka a vrátit k moci bývalého premiéra Borise Johnsona. Mnozí konzervativní poslanci však varují, že vyměnit vůdce strany už počtvrté od posledních voleb je něco, co voliči nestráví.

I malá strana zelených zaznamenala velký úspěch a získala 241 nových radních.  Spolupředsedkyně zelených Carla Denyerová to vysvětlila »hlubokým odporem vůči konzervativcům, ale i Starmerovu vedení Labouristů«. Levicová frakce v Labouristické straně Momentum zdůraznila, že převaha Labouristů by byla daleko větší, pokud by se »proti ní neobrátily protilevicové čistky« v kandidátkách v některých městech. Starmerovo vedení strany dokonce rozhodlo, že Corbyn v Londýně nesmí v příštích parlamentních volbách kandidovat za Labouristy. Nejen pravicová vláda, ale i levice má v Anglii momentálně chmurné vyhlídky.

Díky, že jste dočetli až sem a za týden opět u dalšího Bez obalu na shledanou!

Sestřih televizní debaty s A. Vondrou (ODS), M. Pekarovou (piráti) a H. Blaškem (exSPD) na CNN Prima k tzv. obranné dohodě s USA: https://www.youtube.com/watch?v=h92wOFA6dIo

Záznam vystoupení Ivana Vyskočila na demonstraci KSČM v Kroměříži: https://www.youtube.com/watch?v=Sb5XMWgJ9eY

Lhaní představitelů KDU-ČSL v přímém přenosu: https://www.youtube.com/watch?v=MC1yUz56ufQ

Těším se na setkání s Vámi

  • V pondělí 29. května od 16 hod. debata s občany – Bílovec (kulturní dům)
  • V úterý 30. května od 15 hod. happening proti podpisu tzv. obranné smlouvy s USA – Praha (Malostranské nám. – před Poslaneckou sněmovnou)
Video: 
Autor: 
Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně ÚV KSČM
Zdroj: 
KSČM