Listopadovým událostem roku 1939 předcházelo více než půl roku restrikcí a perzekucí ze strany nacistických okupantů, kteří 15. března obsadili zbytek území Čech a Moravy a ihned začali likvidovat všechny své odpůrce – komunisty, židy, německé emigranty, antifašisty. Nacisté však vstupovali i do každodenního života běžných občanů.
►V květnu došlo k zákazu český her v Národním divadle, v červnu k zákazu sportovních utkání, od září pak byla Karlova univerzita oficiálně podřízena říšskému ministerstvu školství. Navzdory častým tvrzením, že jsme národ poraženců, konfidentů a srabů, se Češi už v té době dokázali semknout k odporu, tisku ilegálních tiskovin, k zakládání spontánních i organizovaných odbojových skupin, to vše často pod vedením komunistů.
Když byl 1. září zrušen 28. říjen jako státní svátek, republiku zaplavily letáky vyzývající k manifestaci.
►A tak 28. října 1939 vyšly do ulic desítky tisíc českých občanů, zejména však studenti v Praze, aby připomněly i německým okupantům výročí vzniku suverénního samostatného státu. Od rána probíhaly po Praze potyčky, při nichž byly Čechoslovákům strhávány trikolory. Ulicemi se ale bez ustání nesla hesla: Ať žije svoboda! Ať žije samostatnost! Stohlavé davy zpívaly píseň Hej Slované! a národní hymnu.
Do napjaté atmosféry občas zazněly varovné výstřely, pak se ale na ulicích objevili první zranění. Několikatisícový dav demonstrantů byl napaden střelbou.
Mezi zraněnými byl i mladý dělník Václav Sedláček, který ve věku pouhých 22 let svým zraněním ještě téhož dne podlehl.
Další zraněný, Jan Opletal, student medicíny, byl odvezen do nemocnice na nedalekém Karlově náměstí a ihned operován.
I přesto ale Jan Opletal 11. listopadu zemřel.
Jeho pohřeb o čtyři dny později se stal na dlouhou dobu posledním masovým projevem odporu Čechů vůči nacistické okupaci.
►Po těchto událostech prohlásil Adolf Hitler: „Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud. Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit. Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí.“
Jeho rozkaz byl bezodkladně splněn a v ranních hodinách 17. listopadu 1939 obsadili nacisté pražské vysokoškolské koleje, ukončili činnost vysokých škol a v ruzyňských kasárnách bez soudu popravili 9 představitelů studentských spolků.
Na 1200 zatčených studentů bylo odesláno do koncentračního tábora Sachsenhausen, z nichž tam 35 našlo svou smrt.
Fotogalerie
